Inspekce za to rozdala pokuty v celkové výši téměř pět milionů korun. Většina pokutovaných jsou majitelé nejmenších elektráren, často instalovaných na střechách rodinných domů. Způsobená škoda, a tedy i sankce byly proto relativně nízké. Přes sto tisíc korun muselo uhradit jen osm výrobců, většina ostatních vyvázla s pokutou do deseti tisíc.
I když se řada majitelů pokoušela navýšit výrobu instalací dodatečných nelicencovaných panelů, inspekce připouští, že ne ve všech případech muselo jít o záměrný podvod.
Udělení pokut je výsledkem rozsáhlých kontrol výroby stovek tuzemských fotovoltaických elektráren v letech 2009 až 2014. Inspekce vycházela z metodiky Českého vysokého učení technického (ČVUT). Ta stanovila, kolik je schopná elektrárna na daném území republiky podle míry slunečního záření vyrobit elektřiny. Zdroje, které měly výrobu výrazně vyšší, inspektoři prověřili.
Solární elektrárny v Česku
Ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková však upozorňuje, že v tomto směru panuje mezi lidmi řada mýtů. Majitelé solárních elektráren jsou podle ní podezříváni, že na panely v noci svítí lampami nebo napojují na elektroměr generátory. Ředitel sekce kontroly a správy Státní energetické inspekce (SEI) Michal Vokáč však potvrzuje, že kontroloři na nic podobného nepřišli.
Většina případů měla mnohem jednodušší vysvětlení. „Oblíbeným trikem je instalace více panelů, než na kolik má elektrárna licencovaný výkon, eventuálně panelů s vyšším nominálním výkonem,“ vysvětlil Vokáč.
V řadě případů provozovatelé elektráren také pouze chybně přepsali údaje z elektroměru. Nelze proto často s určitostí říci, zda šlo o záměrný pokus o podvod, nebo pouhé přehlédnutí.
Elektroměry rušil střídač
Nemálo problémů pokutovaným také způsobily nekvalitní elektroměry. „Další skupinu tvořili výrobci s takovým typem elektroměru, který byl ovlivněn rušením blízko umístěného střídače,“ uvedl Vokáč.
Při kontrolním měření jiným typem elektroměru nebo po jeho výměně dosahovaly elektrárny nižší výroby, která odpovídá jejich fyzikálnímu potenciálu.
Chybující měřidlo stálo údajně i za největší, dvousettisícovou sankcí pro chýnovskou elektrárnu Kadleček o instalovaném výkonu 45 kilowattů. „Problém byl v měřidle, byla naměřena vyšší výroba,“ říká majitel Milan Kadleček. Dodává, že celá záležitost je již uzavřena.
Sankci nad sto tisíc museli uhradit také vlastníci elektráren v Nebovidech, Dětkovicích či ve Znojmě. Ve všech případech šlo o soláry s instalovaným výkonem několika desítek kilowattů nebo ještě méně.
Zpočátku vykazovalo podezřele vysokou výrobu podle metodiky ČVUT i mnoho dalších zdrojů. Při kontrole na místě však kontroloři často zjistili, že elektrárny jsou vybaveny pohyblivými panely otáčejícími se podle pohybu slunce. Ty dokážou sluneční svit využít maximálně efektivně. V těchto případech tedy k žádnému porušení pravidel nedošlo.
Vykazování příliš vysoké výroby elektřiny je problém, protože provozovatelé se díky němu dostávají k penězům, na které nemají nárok. V dění kolem fotovoltaických elektráren však způsobují jen relativně malou škodu v porovnání se zdroji, které byly dokončeny v závěru let 2009 a 2010.
U spousty elektráren postavených ve zmíněných letech totiž existuje podezření, že nebyly včas hotové, a neoprávněně tak získaly výrazně vyšší podporu, než měly. V těchto případech přicházejí spotřebitelé elektřiny a státní rozpočet o miliardy, nikoli tisíce korun.
Také takové elektrárny odhalila v posledních letech SEI. Dalšími zdroji se zabývá státní zastupitelství a policie.
