Státní energetická inspekce (SEI) udělila celkem 44 solárním elektrárnám pokuty v celkové výši 41 milionů korun. Viní je z toho, že byly do provozu uvedeny později, než tvrdí jejich majitelé.
Kompletní seznam pokutovaných solárních elektráren najdete zde |
Jde přitom o klíčový údaj. Elektrárny začaly vyrábět elektřinu v samém závěru let 2009 a 2010. Od 1. ledna se přitom zásadně snižovala podpora, a pokud by se dokončení elektrárny opozdilo byť o jediný den, vydělaly by svým majitelům mnohem méně. Zároveň by výrazně klesla částka, kterou na zelené zdroje doplácejí spotřebitelé elektřiny a stát. To je přes 40 miliard ročně.
MF DNES získala data o pokutách na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Nejvyšší pokutu 23,5 milionu korun dostal solární park Falcon Mimoň, patřící fondu EnerCap. Jeho zástupci na zaslané dotazy nereagovali.
V síti inspekce uvázly také elektrárny Bežerovice, Chýnov a Čekanice patřící do skupiny ČEZ. Kvůli posledně jmenované obvinila policie dva manažery energetické firmy z podvodu, jak nedávno upozornil Český rozhlas (více čtěte zde). ČEZ se proti rozhodnutí odvolal v případě Bežerovic a Chýnova už i podal správní žalobu. „V uvedené věci nedošlo k žádným změnám,“ komentoval včera stroze mluvčí společnosti Martin Schreier.
Inspekce rozporuje datum zprovoznění i u fotovoltaiky litovelského cukrovaru nebo výrobce dřevěných hraček Detoa, který patří senátorovi za ODS Jaroslavu Zemanovi. „Odvolali jsme se, přezkum dopadl stejně a nyní jsme ve stadiu soudního řízení,“ nesouhlasí s pokutou advokát Detoy Jiří Matzner.
| Název: | Výše pokuty v Kč: |
|---|---|
| Falcon Mimoň | 23 470 968 |
| Čekanice | 4 325 235 (nepravomocné rozhodnutí) |
| Solar Česká Lípa | 4 086 650 |
| Bežerovice | 2 655 281 |
| Chýnov | 1 911 332 |
| SOS | 1 051 036 |
| Litovelská cukrovarna | 907 824 |
| Smržovka | 659 000 |
| Miramo | 279 000 |
| Detoa Albrechtice | 237 600 |
| ostatních 34 elektráren celkem | 1 389 886 |
Kontrola SEI se přitom zdaleka netýkala všech zdrojů. Inspekce původně chtěla prověřit elektrárny, které vykazovaly podezřelou nadvýrobu. Okolnostmi spuštění ověřovali inspektoři při té příležitosti. Jednalo se spíš o menší elektrárny, prověrka se netýkala obří fotovoltaických parků, které na dotacích spolykají nejvíce, a o jejichž datu uvedení do provozu rovněž panují pochybnosti. To je i důvod, proč vyměřená sankce u části provozovatelů byla relativně nízká.
O jaké peníze kvůli možným machinacím s datem jde, svědčí případ ČEZ. Společnost už vyčlenila 103 milionů korun na případné „právní vady“ spojené s kontrolou. Polostátní energetická společnost se tak zřejmě připravuje na možnost, že by musela vrátit rozdíl mezi vyplacenou podporou s vyšší sazbou za rok 2009 a tou nižší za rok 2010 (více čtěte zde).
Zda se sníží dotace, rozhodnou soudy
Udělení pokuty totiž automaticky neznamená, že se solární elektrárna přesune do sazby s nižší výkupní cenou zelené elektřiny stanovenou pro rok 2010, respektive 2011. To může udělat až operátor trhu s elektřinou OTE poté, co soud vyřkne konečný verdikt. Většina majitelů přitom podala proti rozhodnutí energetické inspekce žalobu, takže se kauza může vléct ještě léta.
„S pokutou společnost nesouhlasí, a dokonce byla podána žaloba,“ říká Martin Koldner, bývalý předseda představenstva společnosti Top-B. Ta vlastní menší solární elektrárnu Smržovka a od Státní energetické inspekce dostala pokutu 659 tisíc korun.
Provozovatelé elektráren se vesměs brání tím, že jejich solární panely byly funkční ještě před koncem roku a vyráběly elektřinu. A podle advokáta Matznera to nerozporuje ani inspekce.
„Vadí jim ale, že elektrárna neměla elektroměr. My říkáme, že podmínka připojení elektroměru tehdy nebyla v pokynech Energetického regulačního úřadu ani v zákoně a objevila se až později,“ argumentuje Matzner. Zapojení elektroměru je přitom věcí distributora, takže majitelé elektráren za zpoždění projektu nemusí nést vůbec vinu.
Nestačí, že elektrárna vyrábí elektřinu
Právě odpověď na otázku, v jakém okamžiku z celého procesu dokončení elektrárny vzniká jejímu majiteli nárok na dotované ceny elektřiny, bude hrát pro rozhodování soudů zásadní roli.
V letech solárního boomu byly úřady zavaleny žádostmi o připojení a stát sám dlouho neměl jasno, čím nárok na podporu vzniká. Licence udělené v závěrech let 2009 a 2010 rozporoval jen v případech, kdy zdroj prokazatelně nebyl v provozu. Pokud vyráběl elektřinu před koncem roku, pro úřady bylo vše v pořádku.
V posledních letech se však tento pohled mění. Dle názoru SEI je rozhodující právě instalace elektroměru. Také Nejvyšší státní zastupitelství se v posledních měsících opět vrátilo k některým případům velkých solárních elektráren, které žene k soudu. Vyšetřovatelům už nestačí, že elektrárna byla hotová, ale prověřují také, zda byla v pořádku i veškerá dokumentace.
Ukazuje se třeba, že některé soláry získaly veškerá razítka ve chvílích, kdy byly ještě mimo provoz. To je podle státního zastupitelství třeba případ obří elektrárny ČEZ ve Vranovské Vsi. Ta sice byla hotová před koncem roku, potřebnou revizní zprávu však dostala ještě před dokončením.
