Podle ekologů by se mělo uhlí přestat využívat mnohem dříve, třeba už v roce 2030, aby Česko dokázalo výrazně snížit emise skleníkových plynů. Naopak část uhelných společností a někteří zástupci průmyslu zase požadují, aby útlum trval ještě déle, ideálně do poloviny následující dekády. Hlavně z důvodu zajištění dostatečného množství levné elektřiny.
Pálení uhlí v elektrárnách skončí v roce 2038, rozhodla komise |
Svaz průmyslu a dopravy nicméně výslovně podpořil rok 2038. „Není to jen kompromis v rámci všech skupin, které pracovaly v Uhelné komisi, ale vychází poměrně jasně z ekonomických, technologických i ekologických předpokladů ve smyslu budování nových zdrojů,“ říká ministr Havlíček.
Už teď je jasné, že výpadek uhlí, z něhož se dnes vyrábí přes dvě pětiny elektřiny, nedokážou nahradit pouze obnovitelné zdroje. Byť se počítá s jejich mohutným rozvojem. Zvolený scénář, který pro Uhelnou komisi zpracoval provozovatel přenosové soustavy ČEPS, počítá s tím, že výkon solárních elektráren stoupne na trojnásobek a celková kapacita větrníků vzroste na čtyřapůlnásobek.
Bez jádra to nepůjde
Česko se tudíž jen těžko obejde bez nového jaderného zdroje a několika dalších plynových elektráren. Už jen proto, že vedle uhlí bude třeba něčím nahradit také dosluhující jaderné bloky v Dukovanech. Současný harmonogram výstavby jádra počítá se zprovozněním bloku nejdříve v roce 2036, zkušenosti ze světa přitom ukazují, že takřka nikde se nepodaří jádro dostavět včas.
Uhelná komise přitom dostavbu nových Dukovan v připravovaném rozsahu a v rámci stávajícího harmonogramu uvedla jako jednu z nutných podmínek pro konec uhlí v roce 2038. Podle ekologů však nemá smysl podmiňovat odchod od uhlí extrémně drahým a velmi nejistým projektem. Proti plynu zase zaznívají výhrady z jiných stran. Je to také fosilní palivo a jeho využívání zvyšuje závislost na Rusku.
KOMENTÁŘ: Uhlí v Česku skončí. Ale kdy to bude? ptá se Petr Pithart |
„Rok 2038 odráží konzervativní pohled vlády na energetiku,“ myslí si programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. „Pokud se k doporučení komise přikloní i vláda, mine Česko šanci na rychlejší modernizaci energetiky, kterou nabízí zvyšování energetické účinnosti budov a v průmyslu, nebo rozvoj obnovitelných zdrojů energie,“ dodává Sedlák.
Výdaje do nových zdrojů spojených s odchodem od uhlí do roku 2038 mají podle ČEPS vystoupat na 355 miliard korun. „Pokud bychom se pokusili od uhlí odejít v roce 2033, bylo by to technicky možné, ale stálo by to navíc zhruba 120 miliard korun a ušetřili bychom za těch pět let pouze 16 milionů tun emisí,“ říká šéf ČEPS Martin Durčák.
Z analýzy ČEPS, kterou má MF DNES k dispozici, tedy vyplývá, že nejekonomičtější odchod od uhelné energetiky je v roce 2038. A to i s ohledem na stabilitu a bezpečnost dodávek. Bez dostatku nového výkonu se Česko stane z vývozce elektřiny jejím dovozcem. A podle Durčáka je třeba průběžně hlídat, aby vůbec bylo odkud energii dovážet.
V roce 2038 se chce s uhlím rozloučit také Německo. Polsko se k obdobnému kroku chystá až o desetiletí později. Některé evropské země však svůj poslední uhelný zdroj vypnou mnohem dříve. Jiří Koželouh z Hnutí Duha, který ve čtvrtek Uhelnou komisi opustil, říká, že stanovení konce uhlí až na rok 2038 je mimo ekonomickou realitu.
Drahé emisní povolenky
Tendr na nový blok Dukovan zatím není připraven, Babiš chce dohodu s opozicí |
Uhlí by však mohlo dožít i bez komise. Studie Bloomberg totiž předpovídá, že velká část uhelné flotily v Česku a dalších středoevropských zemích bude ztrátová. A to zejména kvůli rostoucímu tlaku na růst cen emisních povolenek. Zatímco ČEPS počítá v roce 2030 s cenou povolenky 30 eur za tunu, Bloomberg ji vidí třikrát výš. „Už za deset let spalování uhlí nejspíš nebude dávat ekonomický smysl,“ říká Koželouh.
Stát může podlehnout falešnému pocitu, že má dost zdrojů, zatímco provozovatelé uhelných elektráren je sami odpojí. Pak hrozí, že český stát nevyužije dostatečně stovky miliard z evropského rozpočtu na podporu moderních technologií, a naopak bude muset fosilní paliva dotovat, aby je udržel při životě.
Odhady, jak rychle je možné obnovitelné zdroje budovat, se různí. Třeba Komora OZE ve středním scénáři počítá s tím, že obnovitelné zdroje mohou v roce 2030 nahradit zhruba polovinu elektřiny z uhlí. Pokud se odečtou vývozy přebytků, je to dokonce 80 procent.
Podle Durčáka z ČEPS přijdou nové technologie, které mohou s energetikou pohnout a vyřeší třeba skladování energie. Nemusí jít jen o baterie, ale také o využití vodíku či plynu. „To, co se dnes může jevit jako ekonomicky nevýhodné, může být naopak za pár let výhodné. Jen nikdo nedokáže říct, kdy přesně,“ říká Durčák.
Polsko přestane těžit uhlí, začne zavírat doly. Chce jaderné elektrárny |
Uhelná komise pracovala rok a půl. Řada expertů ji však kritizuje, že datum stanovila překotně bez dostatečných podkladů. Jan Rovenský z Greenpeace říká, že jediným relevantním podkladem byla analýza od ČEPS.
Podle expertů dále chybí konkrétní návrh postupu náhrady uhelných zdrojů i analýzy, kolik bude transformace stát. Ministryně práce Jana Maláčová zase například kritizovala, že není jasné, jaké budou sociální dopady v uhelných regionech a jak jim čelit.
„Výstavba nových zdrojů bude trvat roky, nikdo neví, na kolik vyjde peněz, v případě plynu nikdo ani neví, zda vůbec povede ke snížení emisí. Neznámých je příliš mnoho, stejně jako příkladů ze zahraničí, kde zvyšování podílu obnovitelných zdrojů vedlo k výraznému zdražení elektřiny, nebo dokonce k výpadkům dodávek,“ říká předseda spolku Realistická energetika a ekologie Jaroslav Čížek.
O konci těžby a využívání uhlí se mluvilo v pořadu Rozstřel (22. 11. 2020):
