Každý rok, dva si zjistím svou aktuální hodnotu na trhu práce. To se děje tak, že si obejdete pár pohovorů. Následně zahájím vyjednávání o navýšení. Pokud dorovnají, tak zůstávám, pokud ne. Odcházím a postup opakují znovu. Nejsem blbá, abych pracovala za méně, než za kolik mohu. Kdo to nedělá stejně, tak okrádá sám sebe. Nebuďte líní.

Nebo stačí mít takové výsledky že to zaměstnavatel pokaždé dorovná nebo sam od sebe udržuje odpovidajicí ohodnocení.

Fluktuace taky může značit nevalnou kvalitu odvedene práce, kdy se to prostě zkusí zase jinde a pak zase a tak dále. Nikde se nedočkájí dorovnaní jine nabídky protože není důvod. Krátkodobě se takto da fungovat ale do duchodu to nepůjde.

Tak, že plat a spokojenost v práci jsou rozhodujícími "benefity" zaměstnání, se ví. Ale stačí, aby do zaběhlého, spokojeného a výkonného kolektivu byl nasazen nový, mladý, sice problematice ne příliš rozumějící, ale správně prezentující manager a do půl roku je kolektiv v troskách. A většinou za potlesku vyššího managementu za hezké prezentace. Co v článku nezaznělo, tak zejména pohoda v práci je dána úrovní řízení lidí a na tyhle lépe placené managerské pozice jsou dosazování lidé podle výběru HR oddělení, které taky není neomylné při výběrech kandidátů a dokáže tím udělat daleko větší škody, než výrobní dělník.

Jen aby ten problém nebyl někde jinde. Ono se lidem moc často nechce připouštět, že by někdo mladší mohl být třeba i chytřejší a výkonnější.

Jsem taky nechtěl měnit zaměstnavatele 15 let. Nakonec jsem to po 15 letech zkusil, znovu pak po 7 měsících a v obou případech jsem udělal dobře. V prvním případě jsem si polepšil finančně, kdy jsem za stejnou práci dostal o asi 30 % víc, ve druhém případě jsem si polepšil o 10-15 %, ale tam šlo především o profesní změnu, respektive vyšší pozici, s vyšší odpovědností a možností se naučit mraky nových věcí. A asi jsem v tom trochu divnej, ale pro mě jsou nové výzvy, nové možnosti se něco naučit a rozvíjet se hodně důležité. Práce, kde bych cítil, že se nemůžu rozvíjet, by mě zničila.

Kdybyste práci měnil častěji, tak si polepšíte o ještě více. Dlouhé přešlapování v jedné firmě se finančně nevyplácí. Já práci měnila 7x, teda spíše firmu, stále se pohybuji ve stejném oboru. Po 17 letech praxe jsem na pětinásobku původního platu v první firmě a to mám právě na stole další nabídky za +30-50%, za poslední rok to šlo evidentně hodně nahoru. Známí, co se jim nechtělo měnit prací, tak mají stále můj původní nástupak, +10-15 tisíc k tomu, bída.

Titulek se, jako většinou nepovedl. "Češi práci měnit nechtějí. Když už tak..." Neznám blbce který by chtěl změnit práci aby si pohoršil.

Článek je absolutní blábol naprosto mimo realitu

1) - všude není Praha a jsou regiony , kde ženy prostě dobrou práci neseženou.

2) - je vám 50+ , tak raději nikam ani nevolejte - pro mnoho firem jste již mrtvý

3) - pokud se podívám na nabídku práce z okolí 20km tak fakt není z čeho vybírat

4) - hlavně v automotive firmách jsou manažeři lidé, které propustili z psychiatrických léčeben

A on Vás v tom regionu někdo drží s pistolí u hlavy? Flexibilita je základní předpoklad pracovního úspěchu.

Důvod, proč se v Česku zachází se starši generací v práci tak, jak se zde ukazuje je prostý - příliš vysoké marže.

Protože pokud si fabrika může dovolit nezaměstnat, či vyhodit z pozicí zkušené starší ročníky jen proto, aby ty mladší ročníky mohli začít nákladně znovu učit to, co už tam ti starší uměli, tak to je pouze z tohoto důvodu.

Nikde jinde na západ od nás to tak nejde.

Vysoké marže jsou v prostředí velmi vysoké inflace naprostou nutností, pokud firmy chtějí přežít. V opačném případě si na nich exekutoři rádi pochutnají.

V Česku není jednoduché měnit místo. Požadavky zaměstnavatelů sice existují, ale jejich představy jsou o dokonalých uchazečích okolo 30 až 35 let, kteří už všechno umí. Člověk 50+ (někdy i 40+) je už pro ně neperspektivní a nezajímavý. Mnohé firmy jsou zcela běžně proslulé tím, že si s uchazeči zahrávají. Například tak, že jich ve zkušební době vyrazí třeba 30, než se u nich ten 31. uchytí.

Příliš vysoké marže.

Ty pokrývají pak ztráty z těchto hrátek s lidmi.

Jinak recenu, kdyby lidi byli normalni a firmy ochotne pridat svym zamestnancum misto konstatniho snizovani mezd kdy pridavaji min jak je inflace, tak by zamestnanci byly spokojeni a neodchazeli.

Tak těch firem co přidá o inflaci a více asi moc nebude, inflační automat mají v ČNB, částečně v ČEZu a pak už nevím.

Všude je něco,ale snad se vybrat ještě dá!!

jsem 55+ a letos jsem změnil práci mistra z automotive korporátu na obyčejného dělníka ve stavebnictví a jsem spokojený. Žádné píchačky, neustálé meetingy, buzerace vedoucími a buzerace podřízených. Ten rozdíl peněz mi nevadí a jsem po dlouhé době v práci spokojený a nechodím tam s odporem

Mistra bych delat nechtel. Jak pisete. Rvou lidi z hora, lidi z dola. Penize az tak preborny nejsou...