Zatímco ve třetím loňském kvartálu průměrná nominální mzda meziročně stoupla o 8,9 procenta, ve čtvrtém už to bylo jen o 7,5 procenta (reálně o 3,1 procenta, dosáhla 16 218 korun).
"Z pohledu zaměstnanců je zpomalení růstu mezd špatnou zprávou. Z pohledu měnové politiky je však přizpůsobení růstu mezd vývoji produktivity práce nanejvýš žádoucí," řekl David Marek z Patria Finance.
Nadměrný růst by podle něj mohl vyvolat zvýšenou spotřebitelskou poptávku a tím pádem i inflační tlaky.
Obecně měli loni největší růst ohodnocení zaznamenat zaměstnanci v nepodnikatelské sféře. Ani zvýšení platových tarifů od 1. ledna loňského roku jim ale nepomohlo srovnat krok s kolegy z komerčního sektoru. Průměrná mzda v podnikatelské sféře byla totiž stále o 1290 korun (8,5) procenta vyšší.
U podnikatelů se loni zvýšila průměrná nominální mzda o 8,2 procenta na 15 008 Kč, u nepodnikatelů stoupla o deset procent na 13 162 korun.
Pavel Sobíšek z HVB bank se podivil nad faktem, že v nepodnikatelské sféře rostly nejen platy, ale také počet zaměstnanců. "Počet pracovníků narostl o úctyhodných dvacet tisíc. Zastavení bujení byrokracie bude důležitým úkolem příští politické garnitury," míní Sobíšek.
"Blížící se volby jsou motorem růstu mezd i zaměstnanosti ve veřejném sektoru, očekáváme však, že v příštím volebním cyklu se mzdové nůžky mezi soukromým a veřejným sektorem budou dále mírně rozevírat," doplnil Miroslav Brabec z Raiffeisenbank.
V loňském roce opět došlo k tomu, že výrazněji rostly mzdy u nadprůměrně ohodnocených povolání, zatímco mzdy pod deset tisíc korun stouply jen minimálně.
Nejvyšší růst průměrných mezd zaznamenala odvětví, jejichž nominální mzdy se pohybují vysoce nad celorepublikovým průměrem, například zpracování dat a peněžnictví, kde mzdy rostly až o třináct procent.
