Analytiky z růstu mezd mrazí v zádech

Čechům během druhého čtvrtletí opět vzrostla průměrná mzda. Tentokrát už se přiblížila patnáctitisícové hranici, což je v porovnání se stejným obdobím loňska skoro o deset procent víc. Zatímco pro zaměstnance je to dobrá zpráva, analytiky z nejnovějších statistik mírně mrazí v zádech.

"Domnívám se, že tento růst spotřebitelské poptávky je přiměřený a tlak na zvyšování cen nevyvolává," komentuje Eva Zamrazilová z Komerční banky.

Méně příznivé podle ní je, že s růstem inflace a mezd se vždy zvyšují inflační očekávání, tedy riziko, že se začne zdražovat. Uvést inflaci do pohybu není těžké, zastavit ji ano, míní Zamrazilová.

David Marek z Patria Finance položil otázku, zda "je devítiprocentní růst mezd pro českou ekonomiku příliš nebo si ho můžeme dovolit?" Odpovědí je podle něj srovnání vývoje reálné mzdy a produktivity práce, které zatím vychází jako vyvážené. "Růst mezd by tedy neměl zakládat tendence ke vzniku inflačních tlaků," domnívá se Marek.

KOLIK BEROU (průměrné mzdy vybraných skupin, sledovaných ČSÚ, údaje v Kč)
Zemědělství, rybolov	Průmysl celkem	Školství	Peněžnictví pojišťovnictví	Zdravotnictví	Veřejná správa
10 934	14 624	12 897	30 115	13 941	16 041

Průměr je vysoko, ale ne všichni jsou průměrní
Každý pracující člověk si v České republice vydělá za měsíc skoro 14 740 korun. Tak vychází průměrná hrubá mzda ve druhém letošním čtvrtletí, o desetinu vyšší než loni. Realita je ale jiná. A pro mnoho českých zaměstnanců horší.

Čísla o průměrné mzdě počítají s takzvanou nominální mzdou, kterou firmy sledované Českým statistickým úřadem vyplácejí svým pracovníkům. Protože ale ceny ve sledovaném období stouply o pět procent, mohou se Češi těšit ze mzdy reálně vyšší jen o 4,1 procenta.

Velký rozdíl je také v tom, u jaké firmy a v jakém oboru člověk pracuje. Už jen to, jestli je zaměstnaný u podnikatelského nebo nepodnikatelského subjektu je velký rozdíl.

Podle statistik byli od dubna do června ve výhodě zaměstnanci nepodnikatelských subjektů, protože jejich reálná mzda stoupla o 4,8 procenta. Průměrně si přilepšili o 1234 korun. Jejich kolegům od podnikatelů stoupl reálný výdělek jen o čtyři procenta.

Platy někdy rostly jen "na oko"
I přes rychlejší růst reálné mzdy ale stále platí, že práce v nepodnikatelské sféře vynáší v průměru o 1382 korun za měsíc méně. Na zlepšení u nepodnikatelů se podepsalo hlavně zvýšení platových tarifů o šest procent na začátku roku.

Později se ještě mírně zvyšovaly platy zdravotníků a učitelů. Přesto velká část z nich patří stále mezi lidi s podprůměrným příjmem. To platí zejména pro učitele na nižších stupních škol (mateřské, I. stupně ZŠ), zdravotní sesty nebo pomocný personál ve státních institucích.

V případě učitelů se na začátku roku často postupovalo podle vzorce "o kolik vám zvedneme základní tarif, o tolik snížíme vaše osobní ohodnocení". Ve výsledku se mzda téměř nezvýšila, pouze zvýšila částka, kterou má pedagog zaručenu každý měsíc.

Největší růst průměrné mzdy zaznamenávají ti lidé, jejichž platy se už teď pohybují vysoko nad celostátním průměrem. Například ve finančních službách (činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím) stouply průměrné platy o pětinu.

"Faktem je, že profese náročné na vzdělání a kvalitu pracovní síly jako školství nebo zdravotnictví jsou stále dosti hluboko pod celkovým průměrem, což je už dlouhodobě smutné specifikum České Republiky, které příznivě hodnotit nelze," uzavírá Zamrazilová.