Podle Švejnara bude návrat do starých kolejí a obnova české ekonomiky po koronavirové krizi mnohem pomalejší, než si vláda představovala. „Ve velkém neštěstí máme jedno štěstí – že jsme navázáni na německou ekonomiku, která bude nejméně zasažená,“ konstatoval profesor.
Přesto musí Česká republika počítat s tím, že pokles ekonomiky bude citelný.
Z ekonomického hlediska by prý mohlo být lepší ekonomiku – velmi krátce, ale úplně – zastavit.
„Vláda zvolila alternativní scénář, snaží se udržet výrobu v chodu. Zastával jsem postoj, že je lepší velice krátce ekonomiku uzavřít, tak, aby se nákaza snížila. Apeloval jsem ale i na to, aby zařízení pokud možno zůstala otevřená. Je lepší mít delší otevírací dobu restaurací, ale méně lidí uvnitř. V New Yorku je například povoleno obsazení z 25 procent. Vláda ale měla svůj názor,“ pokračoval Švejnar.
Naším problémem dosud bylo, že nemáme dostatek testování a trasování.
Profesor je i členem skupiny NERV, která zastává funkci poradního orgánu. S nimi ale vláda ne vždy konzultuje svá rozhodnutí. „NERV není vždy konzultován s tím, co vláda dělá, většina opatření už byla připravena, než se k tomu mohl vyjádřit,“ uvedl Švejnar.
Zároveň dodal, že osobně nevidí důvod k tomu, aby byly základní školy zavřené. „Někteří kolegové ale měli názor fundovanější z epidemiologického hlediska. Náš velký problém doposud byl, že nemáme dostatek testování a trasování, pak by se mohly nechat například základní školy otevřené,“ komentoval profesor.
V nynější situaci vidí Švejnar problém především v nefunkční ekonomice. „V této situaci není hlavním problémem schodek, ale je to nefunkční ekonomika a krachy podniků. Naše republika má výhodu v tom, že máme nízkou zadluženost, můžeme si dovolit vysoký schodek a stále budeme nejméně zadlužená země z velkých ekonomik,“ uvedl Švejnar.
O bankrotech mluvil nedávno v pořadu iDNES.cz Rozstřel i člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. Ten připustil, že část podniků rok 2020 nepřežije, jako zásadní problém to však nevidí.
„Je tu hodně zombie firem, které by měly zkrachovat, ale jsou uměle udržovány. Přitom by bylo dobře, kdyby zkrachovaly a uvolnily lidi anebo místo někomu jinému, kdo má nový nápad a potřebuje je. Tomu se říká se tomu kreativní destrukce,“ konstatoval Michl.
