Celé znění návrhu |
Návrh na zrušení superhrubé mzdy předložil Sněmovně formou poslaneckého pouzměňovacího návrhu premiér Andrej Babiš v pondělí. Nově by se podle něj měla zaměstnancům danit hrubá mzda sazbou 15 procent, pro výdělky nad zhruba 137 tisíc měsíčně má pak platit sazba 23 procent. Snížení základu pro zdanění práce je zamýšleno pouze na dva roky. Společně s ním premiér navrhl také rozvolnění rozpočtových pravidel.
Národní rozpočtové radě se však nelíbí, že takto výrazný zásah do daňového systému neprošel důkladnější debatou.
„Fakt, že je zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti takto závažným způsobem měněn poslaneckým pozměňovacím návrhem, ukazuje na tristní a nezodpovědný přístup vlády k institutu fiskálních pravidel. Takto významná změna by měla projít standardním legislativním procesem, být prodiskutována s relevantními subjekty a obsahovat kvalitně zpracovanou makroekonomickou analýzu dopadů. Podoba materiálu je navíc nekvalitní i po formální stránce – obsahuje jak věcné, tak i formální chyby,“ uvádí rada v prohlášení.
Navrhovanou úpravu daně z příjmů fyzických osob a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti proto rozpočtová rada nedoporučila k přijetí. To by totiž podle ní prohloubilo nerovnováhu veřejných financí a nepřineslo by významnější pozitivní ekonomické dopady.
Navrhované patnáctiprocentní zdanění pouze hrubé mzdy (v současnosti se do základu daně započítává i zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem) by znamenalo zvýšení čisté mzdy o stovky až tisíce korun. Například zaměstnanec, který pobírá 30 tisíc korun hrubého, by si polepšil o 1 500 korun měsíčně. Na druhou stranu státní rozpočet by si vcelku pohoršil o 70 až 80 miliard korun ročně.
Výpadek příjmů by podle rozpočtové rady způsobil dlouhodobý nárůst zadlužení, které by vyvrcholilo kolem roku 2027, kdy by dosáhlo hranice dluhové brzdy, tedy 55 procent HDP. Při jejím překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. „Analýzy z června tohoto roku přitom odhadovaly, že české veřejné finance na dluhovou brzdu narazí až kolem roku 2043,“ vysvětluje rada v prohlášení.
Česká republika přitom patří v současnosti k nejméně zadluženým zemím v Evropské unii, ke konci letošního roku se podíl dluhu na HDP očekává těsně pod čtyřicetiprocentní hranicí.
Předpokládané zadlužení států EU na konci roku 2020
Podle rady by příjmy obecních a krajských rozpočtů přišly o miliardy korun. Nelze přitom očekávat, že obce a kraje budou schopny v takové výši snížit provozní výdaje či zajistit zdroje pomocí navýšení zadlužení. Kvůli tomu budou méně investovat, což bude mít negativní dopad na poptávku a následně rychlost zotavení české ekonomiky.
Rada navíc upozorňuje, že snížení daně z příjmů nemusí být dočasné, ačkoliv vláda avizuje změnu jen na dva roky a o výši daňové sazby chce rozhodovat podle vývoje ekonomiky a rozpočtu. „Navrhovaná úprava zákona však žádnou povinnost přezkumu po dvou letech neobsahuje,“ upozorňuje.
Podle ekonomů z rady navíc nemusí ani pomoci zlepšit poptávku spotřebitelů. „Z hlediska dopadu na čisté příjmy totiž více získají domácnosti s vyššími příjmy, u kterých lze očekávat, že značnou část dodatečných příjmů uspoří, čímž nedojde k přesunu těchto prostředků do reálné ekonomiky,“ dodává.
Na tuto skutečnost upozorňují dlouhodobě i další odborníci. Například sociolog Daniel Prokop v rozhovoru pro iDNES.cz odhadl, že více než 43 procent z celkových nákladů zrušení superhrubé mzdy půjde lidem s nejvyššími příjmy. Ministryně financí Alena Schillerová naopak argumentovala tím, že úprava pomůže zvýšit platy například i lékařům či učitelům.
„Lidé, kteří berou mezi 40 a 50 tisíci nejsou typická vysokopříjmová skupina. To jsou často zaměstnanci veřejných služeb, kteří dřou, někde i na směnný provoz, a které jsme teď konečně dostali na nějaké slušné platy,“ řekla v září v rozhovoru pro MF DNES.
Zjišťujeme reakci ministerstva financí.
O kolik si polepšíte?
Spočítejte si, kolik od roku 2021 ušetříte na daních.
