Vyplývá to alespoň ze studie, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo financí od výzkumníků při Mendelově zemědělské a technické univerzitě v Brně.
Ti dospěli k závěru, že podniky by s přípravou na euro musely vynaložit zhruba 28 miliard korun, stále by se jim to ale vyplatilo.
"Nejvíce peněz by šlo na úpravu výpočetních systémů, dále na tvorbu nových ceníků, katalogů, cenové politiky, informační kampaně a v případě obchodníků na manipulaci s dvojí hotovostí," vypočítává autor této části studie, Martin Záklasník.
Konkrétně by podle něho měla příprava na přijetí eura nejvíce stát energetické a telekomunikační firmy, méně průmysl, obchod a pohostinství a nejméně služby či zemědělství.
Na euru vydělají hlavně podniky
Proti jednorázovým nákladům však stojí podle jejich propočtů trvalejší přínos pro podniky, hlavně v podobně odstranění rizika pohybu kurzu koruny a ztrát s tím spojených - to by mělo ušetřit až 54 miliard.
Vydělat by tak na euru měly podle autorů studie hlavně podniky zaměřené na export, což jsou ve velké míře společnosti se zahraničním kapitálem. Autoři počítali dopady eura teoreticky na rok 2007, protože od ministerstva žádný termín nedostali. Vláda totiž dosud nestanovila žádný nový termín pro přijetí eura.
Zdrženlivá je nyní vůči euru i většina centrálních bankéřů. Například viceguvernér České národní banky Miroslav Singer s odhadovanými úsporami podniků nesouhlasí. Podle něj čísla z bank naznačují, že podniky mohou na odstranění nákladů vznikajících pohyby kurzu ušetřit zhruba půl procenta hrubého domácího produktu (16 miliard).
"Navíc i Slováci, které stojí měna evidentně více, protože mají například vyšší úrok vůči eurozóně, uvažují dnes náklady podniků zhruba na úrovni jednoho procenta HDP," dodává Singer.
Dopad na domácnosti je nejednoznačný
Studie se zabývala i dopady zavedení eura na domácnosti. Tady však k tak jednoznačným závěrům jako u podniků autoři nedospěli.
"Realistický je scénář, že inflace bude dlouhodobě dva až šest procentních bodů nad inflací v eurozóně," říká Petr Rozmahel.
Ta se nyní v zemích používajících euro drží lehce nad třemi procenty. Pokud by české ceny rostly výrazně rychleji, znehodnocovaly by se úspory. Úroky by totiž měli Češi stejné jako v eurozóně, a tedy zřejmě nižší.
Samo přijetí eura, resp. zaokrouhlování, by podle studie příliš ceny popohnat nemělo. Zkušenosti z dalších zemí naznačují, že ceny se zvednou maximálně o 0,3 procenta.
Co přinese euroPlusy + podniky ušetří až 54 mld. Kč, hlavně na skončení kurzu koruny + skončí platby za výměnu korun na eura, úspora až 16 mld. Kč Minusy - podniky vynaloží na přípravu na euro zhruba 28 miliard Kč - růst cen - ihned po zavedení eura až o 0,3 %, a dlouhodobě, jak bude ČR dohánět ceny v EU Pramen: Studie vlivu zavedení eura |
