Hovoříte o plzni jako vaší nejoblíbenější značce i jinde než v Česku?
Říkám to všude po světě. Pokud se zeptáte kohokoliv ve firmě, kdo ví, jaké je mé oblíbené pivo, tak to potvrdí. Může se zdát, že si jen dělám hezké jméno v Česku, ale skutečně tak mluvím všude.
Co ostatní české značky?
K těm se bohužel v Anglii nedostanu. Asi by nebylo příliš výhodné, kdybych si tam třeba Velkopopovický Kozel nechával dovážet pouze pro svou potřebu. Ale vím, že třeba právě kozel je hodně úspěšný zejména ve východní Evropě.
Čím si tento úspěch vysvětlujete?
Myslím, že postava kozla a celý příběh, který se okolo něj točí, má zvláště ve slovanských zemích velkou odezvu. Alespoň tak si to vysvětlujeme, ale nevím, zda si to vysvětlujeme správně.
Nechtěl byste si tedy dávat kozla i v Londýně?
Je možné, že do budoucna začneme i další české značky vyvážet do více evropských zemí. Ale neplánujeme, že bychom je distribuovali celosvětově. Už nynější čtveřice globálních značek je na podporu hodně náročná, a pokud bychom k nim přidali další, zřejmě bychom to už nemohli dělat tak dobře.
A kdyby se vám podařilo získat silnou značku, jako je třeba Budějovický Budvar?
Nechci příliš komentovat jednotlivé možné transakce. V minulých letech se vedla nějaká jednání o Budvaru, to ano. Je to zajímavá a dobrá značka, na některých trzích, jako je třeba Británie, se jí dobře daří. V porovnání s naším ostatním byznysem je to však hodně malá značka.
Ovšem kdyby jej získal váš konkurent Anheuser-Busch, mohla by rychle vyrůst...
Ten byznys mezi Anheuserem a Budvarem je jejich věc. Je to značně komplikované, jak každý ví, existuje mezi nimi řada sporů. A právě omezení, kdy se jedna nebo druhá značka nesmí na některých trzích prodávat v důsledku těchto sporů, lákavost Budvaru pro případnou koupi snižuje.
Příští měsíc zdražíte v Česku vaše pivo. Zdražování se opakuje téměř každý rok, proč?
Hlavním důvodem je prudký růst cen surovin. Ještě donedávna jsme zažívali příznivé období, kdy docházelo k velmi mírnému růstu cen. Nyní je tomu přesně naopak a nikdo neví, jak dlouho to potrvá. Zásoby ječmene jsou velmi malé, podobná situace je také u chmele. Tlak na cenu je celosvětově obrovský.
To znamená, že podobně jako vy bude postupovat i konkurence?
Nevíme, ani o tom nemůžeme mluvit. Všichni se však potýkají se stejným problémem, takže ta možnost existuje.
Nebojíte se toho, že po zdražení ztratíte část zákazníků nebo že přejdou na levnější značky?
V Evropě by něco takového nemělo hrozit. Zvláště obyvatelé západní Evropy jsou bohatí a zkonzumují tolik piva, kolik chtějí. Pravda ale je, že pivo je v Evropě nadměrně zdaněné, a přitom třeba víno není v řadě zemí daněno vůbec.
Mluvíte o západní Evropě, ale co nastane v Česku, které má vyšší spotřebu a tak bohaté zdaleka není?
Je pravda, že citlivost Čechů na cenu je stále ještě hodně vysoká, i díky jejich velké spotřebě. Nemyslím si však, že by právě naše značky měly utrpět více než konkurenční.
Hodně pivařů odmítá pít nejprodávanější značky piv, jako je třeba Gambrinus, protože jsou podle nich chuťově nevýrazné, a nazývají je "europivem". Posouvá se chuť nejprodávanějších piv k nějakému evropskému standardu?
Ne, chuť gambrinusu je stále stejná. Uznávám ale, že hodně evropských piv si je relativně podobných. Důvodem ale bude spíš to, že se v posledních letech velmi vylepšil dohled nad výrobou. Pivovary mohou mnohem lépe kontrolovat výslednou chuť piva, už nedochází k jejímu náhodnému kolísání.
Takže za pár let bude kontrola naprosto dokonalá a všechna piva budou chutnat stejně?
To rozhodně ne! Naopak si myslím, že v chuti jednotlivých druhů piv budou větší rozdíly, než jsou nyní. Pro úspěch bude čím dál důležitější marketing a pro ten je dobré, abyste se odlišovali, nikoliv abyste zapadali mezi ostatní. Navíc existují obrovské rozdíly v celosvětovém srovnání. U evropských piv můžete říci, že hodně z nich si je podobných, ale když je porovnáte s pivy z Latinské Ameriky či Číny, hned jste chuťově zcela jinde.
A z čeho bude spotřebitel vybírat? Nezůstanou na trhu jen ti nejsilnější hráči, kteří budou mít nejvíce peněz na reklamu a nejsilnější pozice v obchodních řetězcích?
Myslím, že malé pivovary mohou mnohem lépe uspět ve svých regionech než ty velké. Když budou vařit dobré pivo a využijí lokálního patriotismu, určitě mohou uspět. Už nyní je vidět, že mnohé pivovary v Česku to tak dělají a daří se jim.
A co giganti, jako je SABMiller, mohou ještě dál růst?
Možnosti ještě určitě existují. I přesto, že doba velkých akvizic je za námi, protože už není příliš co kupovat. Musíme se tedy soustředit na to, abychom rostli tam, kde už prodáváme. K úspěchu už nestačí pouze vyrábět výborné pivo a mít dobře zvládnutou jeho distribuci. Musíte spotřebitelům ukázat, čím je vaše pivo specifické, dát ke značce nějakou přidanou hodnotu.
Velkou šancí pro vás jistě budou asijské trhy, zejména Čína a Indie.
Jistě. Jsou to ale velmi rozdílné trhy. V Číně už k růstu došlo, lidé tam ročně vypijí téměř třicet litrů piva na hlavu. Problém však spočívá v tom, že pivo je v Číně extrémně levné, prodává se asi za třetinu české ceny. Náš hlavní úkol tedy není zvyšovat objem prodeje, ale marži. Zato Indie má největší růstový potenciál na světě. Zatím však mluvíme o miniaturním trhu, průměrná roční spotřeba na hlavu je méně než litr piva.
Takže musíte naučit pít Indy pivo?
To ani ne. Indové pivo pít budou, stejně jako pijí gin, brandy či podomácku vyráběné lihoviny. Problém je v tom, že pivo je extrémně zdaněné. Navíc téměř všichni indičtí výrobci piva produkují zároveň tvrdý alkohol, takže je vysoká daň zas tak moc nezajímá, vydělají si jinde.
Začíná se to měnit, bude to ale běh na dlouhou trať. Jakmile se pravidla uvolní, může tento trh růst téměř donekonečna.
Kdo je Graham Mackay?Druhé největší pivovarské skupině světa šéfuje rodilý Jihoafričan Graham Mackay (58) od roku 1999. |
