ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Jaroslav Tauchman

Černým stavbám se v Česku daří. Část lidí raději riskuje, než aby měli povolení

  • 23
Bez platného stavebního povolení vzniká v Česku každá desátá stavba. Vyplývá to z analýzy ministerstva pro místní rozvoj, které šetřilo stav v letech 2015 až 2017. Důvodem, proč řada investorů volí tento nestandardní způsob, je podle ministryně Kláry Dostálové mimo jiné zdlouhavost stavebního řízení a skutečnost, že jen minimum černých staveb skončí nařízením demolice.

„Není milé zjištění a svědčí to o tom, že je nutné něco udělat se stavebním právem,“ uvedla ministryně. Problematiku černých staveb tak úřad zahrnul do připravované změny stavebního zákona, která by měla platit od příštího roku. Takzvaná rekodifikace stavebního práva především sloučí stavební úřady, které jsou nyní na jednotlivých obcích, pod celorepublikový nejvyšší stavební úřad, který bude zodpovědný přímo vládě. 

Přesun úřadů z kompetence obcí podle Dostálové výrazně pomůže i s bojem proti černým stavbám. V současnosti totiž obce málokdy chtějí nařídit zbourání černé stavby, protože na ní nemají peníze. Podle nové legislativy by ale rozhodování o přerušení výstavby a o případné demolici nenáleželo obci, ale státu. Návrh zákona navíc počítá s daleko větší přísností. 

„Pokud někdo zahájí načerno, tedy bez stavebního povolení, bude tato stavba odstraněna bez kompromisů.  Pokud investor zahájí na základě stavebního povolení a pak se od stavební dokumentace odchýlí, tak stavební úřad nařídí zastavit práce. Když investor poslechne a stavbu přeruší, tak mu bude umožněno dodatečně povolit změny,“ dodala ministryně. 

Podle ní úřad pro obce připravil dotační program, ze kterého mohly čerpat peníze na pokrytí nákladů na demolice černých staveb, ale ten zůstal prakticky nevyužitý. Ze zhruba 60 milionů korun z něj vyčerpal dva miliony pouze Karlovarský kraj.