Vláda tak pokračuje v tradici minulých let a dluhy jen kupí. Když je třeba splatit staré, nahradí je novými. Státní dluh roste a příští rok dosáhne téměř bilionu korun.
V dalších letech navíc budou výdaje na dluhy ještě vyšší. Patria Finance odhaduje, že v roce 2010 zaplatíme na úrocích z dluhů 57 miliard korun. Domácí úrokové sazby jdou totiž dále nahoru a ani zbrzdění státního zadlužování není v dohledu.
To vše se děje za situace, kdy vládě hraje do karet čilý růst ekonomiky poháněný podniky i útratami domácností. Už v příštím roce ale přijde zpomalení, částečně i kvůli zdražení potravin, které od ledna popíchnou vyšší daně z přidané hodnoty.
Vláda sice daňovou reformu v příštím roce podává voličům jako snížení daní, ale ve skutečnosti v příštím roce zaplatíme průměrně více.
Státní pokladna počítá s příjmy z daní vyššími o 34 miliard korun. Více vyberou úředníci jak na daních z jídla či dopravy, tak od firem z jejich zisků. Daně podnikům sice klesnou, ale v plné míře se u nich projeví až o rok později, kdy budou podniky podávat daňová přiznání a platit za rok 2008. Méně příští rok zaplatí na daních ze svých výdělků jen zaměstnanci.
Chybí důchodová reforma
Díky vyššímu výběru daní nebylo pro ministra financí Miroslava Kalouska až tak složité rozpočet s nižším schodkem sestavit. A to ještě jen na papíře. Reálně totiž letos bude stát na konci roku podle posledních odhadů v minusu do 75 miliard korun.
To je zhruba stejný schodek, jaký si naplánoval na příští rok. Vláda se totiž zatím neodhodlala k žádným velkým úsporám. Útraty státu porostou v příštím roce podobným tempem jako dosud. Peníze vybrané z daní a sociálního pojištění navíc padnou na vyšší důchody, více kilometrů drahých dálnic, opravy státních úřadů, nákupy nových počítačů nebo na projekty Evropské unie.
"Neúspěchem je, že vláda přešlapuje kolem důchodové reformy a neudělala výraznější škrty ve výdajích," potvrzuje analytik Patria Finance David Marek.
Politici se sice k debatám o penzijní reformě scházejí, ale zatím se koalice s opozicí nedokáže dohodnout ani na věku odchodu do důchodu či na tom, jak dlouho musí lidé povinně pracovat, aby měli na penzi nárok.
Vláda také zatím nepohnula ani s příliš složitými daňovými zákony. Pouze změnila dnešní zdanění, které stoupá s výší výdělku na jednu patnáctiprocentní sazbu.
Česko přitom patří podle listopadové zprávy Světové banky a PriceWaterhouseCoopers k zemím s nejsložitějším daňovým systémem. Český podnikatel stráví vypořádáváním se s daněmi 930 hodin ročně.
Drahý je i samotný výběr daní. Podle posledních dat OECD stojí u nás výběr stokoruny na dani přes dvě koruny, což je více než ve většině dalších zemí.
Kvůli tramvajím řekla ne
Jízdní řád pro české státní finance měl ve středu ve Sněmovně odpůrce i z řad koalice. "Nechci hlasovat pro ani proti, proto nebudu přítomna," řekla Věra Jakubková ze Strany zelených. Usilovala o to, aby vláda přidala čtyři sta milionů na podporu kolejové dopravy ve městech a na pořízení nových tramvají a trolejbusů.
Jakubková také chtěla, aby stát místo stavby dálnic více podporoval železnici. Požadovala také nové posouzení několika staveb: severozápadní části obchvatu Prahy, plánované dálnice z Prahy do jižních Čech a z Brna směrem na Vídeň.
Pro vládu to ale byla jen malá nepříjemnost. Pro rozpočet měla i bez Jakubkové dost hlasů díky dvěma někdejším poslancům z ČSSD, Miloši Melčákovi a Michalu Pohankovi.
