Banka tvrdí, že má na to nárok na základě záruk, které jí stát při přebírání IPB vystavil.

Banka tvrdí, že má na to nárok na základě záruk, které jí stát při přebírání IPB vystavil. | foto: Tomáš Ventura, iDNES.cz

Stát vs. ČSOB: začíná boj o miliardy

  • 30
Navenek se na sebe pořád zdvořile usmívají, ale v dálce už je slyšet bojový pokřik. I tak se dají popsat současné vztahy mezi státem a největší bankou v zemi. Česku vážně hrozí další mezinárodní arbitráž.

Několikaměsíčním utajeným jednáním mezi ministerstvem financí a ČSOB hrozí krach. Strany nejsou schopné se dohodnout, kdo z nich zaplatí dodatečný miliardový účet za padlou IPB.

Banka chce, aby ho uhradil v plné výši stát. Ten to odmítá.

"Ochota ČSOB směrem k přijatelnému kompromisu se v této věci limitně blíží nule. Nemohu vyloučit arbitráž," řekl MF DNES ministr financí Miroslav Kalousek. "K žádné dohodě se neblížíme," dodal ministr.

V arbitráži by šlo minimálně o dvě miliardy korun. Právě tolik peněz žádá ČSOB již několik let od ministerstva financí, které jí je však stále odmítá proplatit.

Rozhodnutí tribunálu by mělo zásadní význam i na podobné pře za dalších šest miliard korun.

Trpělivost v ČSOB dochází
To, že vedení banky došla trpělivost a chystá se k brzkému vyvolání mezinárodního sporu, potvrdil i zdroj z vedení banky. Oficiálně to ČSOB odmítla komentovat.

"Jednání nechci komentovat. Ale platí, že v mnoha věcech je užitečnější spíše se domluvit než si je vynucovat silou. I když víte, že když nakonec silové prostředky použijete, stejně zvítězíte," říká dlouholetý člen představenstva banky Jan Lamser.

Ten si je jistý, že banka nakonec peníze od státu získá. "Pro nás je důležité, že jsme si naprosto jisti, že naše pohledávky budou uhrazeny," řekl Lamser.

Stát utratil už přes 170 miliard
Mezinárodní arbitráž je nepříjemná pro obě strany. ČSOB by pozice nepřítele státu mohla kazit obchody a ministerstvo financí má s hájením svých kroků v mezinárodních přích mimořádně tragickou zkušenost.

Spor, kvůli kterému se stát a ČSOB ocitly na pokraji války, začal v roce 2005. Rozpoutala ho tehdy Česká konsolidační agentura (ČKA). Do té v minulosti ČSOB posílala tisíce špatných dluhů, které dostala na krk v rámci převzetí IPB.

Agentura za ně bance vyplácela jejich účetní hodnotu a sama je prodávala s velkou ztrátou. Stát již za operace kolem IPB utratil přes 170 miliard korun.

Banka má potvrzení
V roce 2005 se ČKA vzepřela a část pohledávek bance vrátila. Odůvodnila to tím, že pohledávky mají, většinou vinou správy ČSOB, právní chyby, a tak za ně banka inkasovala peníze neoprávněně.

ČSOB už část peněz, přes 2,1 miliardy korun, se skřípějícími zuby a často až po prohraných arbitrážích, vrátila. Vzápětí však vystavený účet přeposlala na ministerstvo financí a požádala o jeho proplacení.

Banka tvrdí, že má na to nárok na základě záruk, které jí stát při přebírání IPB vystavil. Má řadu právních posudků, které to potvrzují.

Hodnota reformy
S tím ministerstvo nesouhlasí. I to má na své straně stohy dokumentů, které naopak dávají za pravdu státu. "Nepochybuji o tom, že právní argumenty svědčí zcela ve prospěch ČKA, respektive ministerstva financí," řekl Kalousek.

Právě mezinárodní arbitráž se tak zdá jedinou možností, jak spor rozsoudit a vyřešit, která ze stran má pravdu. ČSOB, jež se především díky převzetí IPB stala největším finančním ústavem v zemi, se pravděpodobně bude v případné arbitráži domáhat zatím jen dvou miliard, které už ČKA proplatila.

Ve skutečnosti se v případu hraje o mnohem víc peněz – nejméně o osm miliard. Tedy tolik, kolik chce vláda příští rok ušetřit reformou sociálních dávek, snížením porodného, rodičovských dávek a přídavků na děti.

Konsolidační agentura totiž trvá na tom, že jí má ČSOB vrátit dalších 5,6 miliardy korun. S třetinou svých požadavků už se obrátila na soud. A i případné prohry těchto sporů by ČSOB určitě naúčtovala státu.

Spor řeší i ČNB
Kvůli extrémní výši peněz, o které se stát a ČSOB hádají (jde o podstatnou část celoročního zisku banky), se o případ zajímá i ČNB. Sekce bankovního dohledu v posledních měsících intenzivně řešila, zda by si ČSOB na případné prohry neměla vytvářet rezervy v účetnictví.

Záležitostí se zabývá i bankovní rada ČNB, ale ta není v názoru jednotná.

ČSOB podržel její nový auditor Ernst&Young. Ten se přiklonil k názoru banky, že rezervy vytvářet nemusí, protože jí případné ztráty kryje záruka státu.

Proto se dosud do hospodářských výsledků nepromítly ani dvě miliardy zaplacené konsolidační agentuře. V účetnictví to vede jako pohledávku za státem, ke
které stále přibývají úroky.