Statistiky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ukazují, že takových zesnulých přibývá. Loni úřad řešil 2168 takových případů, zhruba o sedm set více než o rok dříve.
Z prodeje majetku zesnulých stát za minulý rok vytěžil 140 milionů korun. Údaje za první polovinu letošního roku ukazují, že do státní kasy přiteče z takových případů ještě více peněz než loni.
Vedou hornické oblasti
Podle Jany Lysé z Úřadu pro zastupování státu se nedá říci, že by některý z regionů vynikal počtem takových případů.
"Například loni nejvíce takových případů řešili na územním pracovišti Ústí nad Labem, letos v prvním pololetí ve středních Čechách," uvedla Lysá.
Zkušenosti z regionálních středisek ukazují, že takových případů je hodně hlavně v hornických regionech. Například na severní Moravě vede v počtu takto zemřelých Karvinsko. Naopak například na Opavsku stát letos takto nezískal jedinou nemovitost.
"Je to tím, že lidé tam udržují rodinné vztahy, kdežto řada obyvatel Karvinska, Ostravy a okolí své vazby s rodným krajem a příbuznými dávno přetrhala," vysvětluje ředitel ostravského pracoviště Karol Siwek.
Stát se k dědictví může dostat, pokud neexistuje jiný dědic – tedy pokud zemřelý už nemá manželku, děti, sourozence ani třeba synovce či neteř. Nebo jeho dědictví odmítnou.
"Může se také stát, že není platná závět, v takovém případě může být dědicem stát," dodala advokátka Jitka Němcová. Dědické řízení, během kterého se zkoumá, zda opravdu neexistuje oprávněný dědic, trvá často i několik let. Úřad někdy napadne i závěti, které se po smrti objeví.
Stát získává po zesnulých zajímavý majetek. Velmi často jde o pozemky, rodinné domy, ale třeba i hrobky. Dosud největší takto prodaným majetkem byl činžovní dům v Praze za více než šedesát milionů korun.
Úřad nejprve nemovitost nabídne jiným státním organizacím, pokud o ni není zájem, vypíše výběrové řízení. Cena začíná podle odhadu znalce, v některých případech jde nahoru, někdy kvůli nezájmu dolů. Například v aktuální nabídce nemovitostí je polovina prázdného rodinného domu na Rakovnicku za půl milionu korun. V Praze prodej zajišťuje stejnou cestou realitní kancelář Gavlas.
"Záleží čistě na výši nabídky, zájemci mohou být i přímo u otvírání obálek," říká Michael Štegl z realitní kanceláře Gavlas. Podle něj lidé nemovitosti kupují nejčastěji za hotovost, stát nechce totiž příliš měnit kupní smlouvy podle toho, jak si přejí hypoteční banky. Zatímco v řadě zemí je běžné, že lidé odkážou své jmění místo státu nějaké nadaci, v Česku jde jen o výjimečné případy.
"Je to pro nás vítaný zdroj příjmu, loni to dělalo asi deset procent darů," uvedla ředitelka Nadace Olgy Havlové Milena Černá. Většinou jde podle ní o dlouholeté dárce, kteří mají k nadaci důvěru. Podobnou zkušenost má i Edita Pavlasová z Nadace pro ochranu zvířat.
"Stává se, že nejsme jediní dědici, pak to jednání s ostatními není příliš příjemné," podotkla Pavlasová.
