Stát získává z dědictví i zajímavé předměty. Nejzajímavějším v Česku byl asi dům za 60 milionů. Ilustrační foto.

Stát získává z dědictví i zajímavé předměty. Nejzajímavějším v Česku byl asi dům za 60 milionů. Ilustrační foto.

Stát má stamiliony z dědictví, které nikdo nechce

  • 49
Celý život platili státu daně a nakonec skončí ve státní kase také celý jejich majetek. Loni u nás zemřelo přes dva tisíce takových lidí. Stát získává ročně přes sto milionů korun díky lidem, kteří nezanechají dědice.

Statistiky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ukazují, že takových zesnulých přibývá. Loni úřad řešil 2168 takových případů, zhruba o sedm set více než o rok dříve.

Z prodeje majetku zesnulých stát za minulý rok vytěžil 140 milionů korun. Údaje za první polovinu letošního roku ukazují, že do státní kasy přiteče z takových případů ještě více peněz než loni.

Vedou hornické oblasti
Podle Jany Lysé z Úřadu pro zastupování státu se nedá říci, že by některý z regionů vynikal počtem takových případů.

"Například loni nejvíce takových případů řešili na územním pracovišti Ústí nad Labem, letos v prvním pololetí ve středních Čechách," uvedla Lysá.

Zkušenosti z regionálních středisek ukazují, že takových případů je hodně hlavně v hornických regionech. Například na severní Moravě vede v počtu takto zemřelých Karvinsko. Naopak například na Opavsku stát letos takto nezískal jedinou nemovitost.

"Je to tím, že lidé tam udržují rodinné vztahy, kdežto řada obyvatel Karvinska, Ostravy a okolí své vazby s rodným krajem a příbuznými dávno přetrhala," vysvětluje ředitel ostravského pracoviště Karol Siwek.

Stát se k dědictví může dostat, pokud neexistuje jiný dědic – tedy pokud zemřelý už nemá manželku, děti, sourozence ani třeba synovce či neteř. Nebo jeho dědictví odmítnou.

"Může se také stát, že není platná závět, v takovém případě může být dědicem stát," dodala advokátka Jitka Němcová. Dědické řízení, během kterého se zkoumá, zda opravdu neexistuje oprávněný dědic, trvá často i několik let. Úřad někdy napadne i závěti, které se po smrti objeví.

Stát získává po zesnulých zajímavý majetek. Velmi často jde o pozemky, rodinné domy, ale třeba i hrobky. Dosud největší takto prodaným majetkem byl činžovní dům v Praze za více než šedesát milionů korun.

Úřad nejprve nemovitost nabídne jiným státním organizacím, pokud o ni není zájem, vypíše výběrové řízení. Cena začíná podle odhadu znalce, v některých případech jde nahoru, někdy kvůli nezájmu dolů. Například v aktuální nabídce nemovitostí je polovina prázdného rodinného domu na Rakovnicku za půl milionu korun. V Praze prodej zajišťuje stejnou cestou realitní kancelář Gavlas.

"Záleží čistě na výši nabídky, zájemci mohou být i přímo u otvírání obálek," říká Michael Štegl z realitní kanceláře Gavlas. Podle něj lidé nemovitosti kupují nejčastěji za hotovost, stát nechce totiž příliš měnit kupní smlouvy podle toho, jak si přejí hypoteční banky. Zatímco v řadě zemí je běžné, že lidé odkážou své jmění místo státu nějaké nadaci, v Česku jde jen o výjimečné případy.

"Je to pro nás vítaný zdroj příjmu, loni to dělalo asi deset procent darů," uvedla ředitelka Nadace Olgy Havlové Milena Černá. Většinou jde podle ní o dlouholeté dárce, kteří mají k nadaci důvěru. Podobnou zkušenost má i Edita Pavlasová z Nadace pro ochranu zvířat.

"Stává se, že nejsme jediní dědici, pak to jednání s ostatními není příliš příjemné," podotkla Pavlasová.