Loni se už v lahvích a plechovkách prodalo 61 procent piva a podobně tomu bude v následujících letech. Jenom v červenci klesl odbyt sudového piva meziročně o devět procent, řekl MF DNES předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
„Příčinu poklesu lze hledat zejména v platném protikuřáckém zákonu, který má na trh negativní dopad,“ dodává výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.
Protikuřácký zákon podle Ferencové donutil významnou skupinu majitelů hospod k ukončení jejich fungování, patrné je to zejména ve vesnicích. Nyní tak někteří zákazníci nemají jinou možnost, než si kupovat balené pivo domů. „Pokud bude tento trend pokračovat, můžeme letos očekávat černý rok českého pivovarnictví,“ říká Ferencová.
Prodeje největšího českého pivovaru zatím rostou. „Podobně jako celý pivní trh ale zaznamenáváme pokles sudového piva na úkor lahvového,“ tvrdí mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. „Letos vidíme lehký pokles sudového piva přibližně o 4,5 procenta, který jsme dokázali nahradit zvýšením vývozu do Polska,“ říká Magdalena Wernerová, vedoucí obchodního oddělení pivovaru Regent v Třeboni, který patří mezi výrobce piva střední velikosti.
Existují ale i výjimky. „Náš poměr zůstává i letos beze změny, 60 procent sudového a jen 40 procent lahvového,“ uvedl pro MF DNES mluvčí pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek. Propad prodeje piva zkonzumovaného v hospodách nicméně nepřipisují pivovarníci pouze protikuřáckému zákonu.
„Vzhledem ke změně životního stylu se dá předpokládat, že stejně jako v řadě dalších evropských zemí bude spotřeba piva klesat i v Česku,“ předpovídá Šámal. Pro výrobce piva se podle něj jedinou cestou k udržení výroby, která u nás zaměstnává 65 tisíc lidí, stává export.
Nejvíce roste v posledních letech vývoz do Polska, které zmínila Magdalena Wernerová z Regentu. Spotřeba pěnivého moku u severních sousedů rychle roste a letos nejspíš přesáhne 100 litrů na hlavu, čímž se Poláci přiblíží Němcům se 116 litry. Tuzemské pivovary nicméně hledají nová odbytiště i v typicky vinařských zemích. „V posledních pěti letech rosteme na trzích střední a jižní Evropy – v Chorvatsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku či Polsku – kde prodeje vzrostly o 30 procent,“ upozorňuje mluvčí pivovaru Staropramen Pavel Barvík.
Číňané, národ pivařů
Tuzemským pivovarům se navíc daří čím dál častěji exportovat mimo Evropskou unii. Zatímco celkově se loni export zvýšil oproti roku 2015 o 4,5 procenta, mimo Unii šlo o 16procentní nárůst. Největšími odběrateli českého piva jsou v této kategorii Rusko, Korejská republika a USA.
„Velký potenciál růstu má Čína, jejíž obyvatelé jsou také národem pivařů,“ říká Šámal. „V Asii preferují slabší, lehčí a především spíše nasládlá piva. Na tradiční český ležák s pořádnou pěnou si teprve postupně zvykají,“ podotýká.
Loni se do Číny vyvezlo 34 tisíc hektolitrů piva, což byl oproti roku 2015 mírný pokles. Je potřeba si však uvědomit, že ještě před šesti lety do země putovalo pouhých 3,6 tisíce hektolitrů, což je méně piva, než kolik za rok vytočí dvě populární pivnice v Praze.
Kromě zvyšování exportu se pivovarníci snaží modernizovat svůj marketing. Patří k tomu mimo jiné pořádání tematických akcí. Jednou z nich jsou právě probíhající Dny českého piva. Pátý ročník akce končí 1. října, přičemž letos se k němu připojilo přes šest tisíc hospod a osmdesát pivovarů všech velikostí, od těch největších až po minivýrobce. Podmínkou bylo nabídnout pivní speciál.
Některé pivovary dokonce přichystaly speciální akce na podporu vlastní sudové a tankové produkce. Například Gambrinus na začátku října stáhne ze svých pěti tisíc restaurací po celém Česku všechny sudy a krátkodobě je nahradí speciální produktovou řadou, která bude nachmelená čerstvým chmelem z letošní sklizně.
Prodejní výsledky za letošní léto, které je tradičně vrcholem pivovarnické sezóny, ještě nejsou dopočítány. Nicméně teprve po zimě se uvidí, zda si pivovarníci mají proč stěžovat. „Dopad zákazu kouření očekáváme spíše až v přicházejících chladnějších měsících,“ dodává Němečková z Plzeňského Prazdroje.
