Posuzované výrobky jsou v českém jazyce označeny jako Sójová alternativa smetany jemná, Zakysaný sójový výrobek, Fermentovaný sójový dezert, sójový nápoj a Plnotučné sójové, tedy bez použití výrazu „mléko“ nebo názvů, které nařízení vyhrazuje výlučně pro mléčné výrobky. Kolmo na straně etikety z boční strany obalu je také uvedeno: „Nesmím se jmenovat a nejsem smetana/jogurt/mléko/kefír, ale vy mi tak říkat můžete.“
NSS neshledal označení použitá firmou pro spotřebitele nejasná či zavádějící. „Výrobce totiž explicitně v předmětných označeních uvedl, že o smetanu/jogurt/kefír/mléko/majonézu nejde. Nepoužil tedy tyto výrazy určené k označení potraviny živočišného původu k označení potraviny čistě rostlinného původu, nýbrž je v rámci označení potraviny čistě rostlinného původu použil ve významu, který ji odlišuje od potraviny živočišného původu,“ uvedl předseda senátu Aleš Roztočil.
Z netuňáka už je vuňák. Inspekce bojuje proti názvům rostlinných alternativ |
SZPI přišlo nelogické, aby se produkt připodobňoval k určitému jinému produktu, přestože z hlediska především složení jde o zcela jiný výrobek. Vyjádřila obavy, že pokud by ostatní výrobci potravin používali podobná označení, vznikl by na trhu s potravinami nežádoucí chaos. K tomu soud v rozsudku uvedl, že z celkového kontextu předmětných označení jednoznačně vyplývá, že nejde o označení mléčných/živočišných výrobků.
Soud neshledal ani úmysl firmy prostřednictvím označení obcházet právní úpravu a snahu zmást spotřebitele. Podle soudců je třeba vzít v úvahu to, že průměrnému spotřebiteli je znám rozdíl mezi mléčnými výrobky a jejich alternativami rostlinného původu.
