„Prognóza rozpočtových příjmů přestává být aktuální a ten výsledek bude horší, než jsou odhadované příjmy. Takže i kdyby se nezměnila strana výdajů, tak ten deficit sám o sobě bude podle mého názoru o něco vyšší,“ uvedl guvernér.
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 736 miliard korun z letošních plánovaných 664 miliard korun.
Návrh rozpočtu, který představilo ministerstvo financí navíc neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z příjmu doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy nad zhruba 140 000 korun měsíčně. Ty jsou podle MF zhruba 50 miliard korun.
Rozpočtová rada kritizuje deficit
Na možnou krizi kvůli koronaviru jsme připraveni nejlíp v Evropě, říká Rusnok |
Změnu daňovém systému kritizovala Národní rozpočtová rada. Podle ní navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a prohlubuje limit strukturálního deficitu až na 4,5 procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Zákonný limit jsou přitom čtyři procenta.
Rusnok k tomu uvedl, že obavy rady chápe. Zároveň ale upozornil, že jejím cílem je hlídat vývoj veřejných financí v dlouhodobém horizontu. „Z našeho krátkodobějšího pohledu nevidím až takový problém v nedodržení limitů strukturálního salda. Zatím si nemyslím, že by veřejné finance, byť dostaly velkou ránu, měly být krátkodobě a střednědobě zdrojem nějaké zásadní nerovnováhy,“ uvedl.
Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.
Inflační situace je ukotvená
Použití dalších nástrojů měnové politiky mimo úrokové sazby, tedy například devizových intervencí, negativních úrokových sazeb nebo kvantitativního uvolňování Českou národní bankou, je velmi hypotetické a není nyní potřebné. Důvodem je vývoj inflace a kurz koruny, který zatím působí v ekonomice jako stabilizátor a další nástroj měnové politiky.
„Obecně platí, alespoň za mě, že je to pro nás situace (pozn. využití nekonvenčních nástrojů) velmi, velmi hypotetická a že k ní nebudeme muset dospět, protože to nebudeme potřebovat z hlediska nastavení měnových podmínek. Vycházím z toho, že naše inflační situace je robustní a ukotvená. A že by zde začal sklon či tendence, že začnou ceny klesat, na to to podle mne nevypadá. Nevidím ani zárodky takového uvažování,“ uvedl Rusnok.
Navíc podle něj má centrální banka ještě jeden nástroj, a to je plovoucí kurz koruny. „Ten se zatím chová spolehlivě jako stabilizátor,“ doplnil.
Začínali jsme od nuly
Finanční trh udělal podle guvernéra ČNB od 90. let minulého století velký pokrok a v současnosti je Česko z tohoto pohledu standardní evropskou zemí. Zlomem ve vývoji byla privatizace velkých bank na přelomu století a v roce 2006 integrace dozoru nad celým finančním trhem pod ČNB.
„Začínali jsme z nuly. Finanční trh neexistoval a peníze byly jen evidenčním papírkem. Dnes jsme víceméně standardní ekonomikou se standardním finančním trhem. Samozřejmě si dovedu představit, že bychom měli rozvinutější kapitálový trh. My jsme ale typický středoevropský trh, kdy výraznou část financování podniků nese bankovní sektor,“ uvedl.
Na rozdíl od 90. let minulého století již nyní není podle Rusnoka finanční trh místem, kde by se koncentrovali „zlatokopové“. „Je to spíše konzervativní prostor pro seriózní podnikání, který je pevně svázán regulací, především po krizi z let 2008 až 2010,“ uvedl.
Jiří Rusnok (*1960)Byl v minulosti ministrem financí Zemanovy vlády a také byl předsedou úřednické vlády, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval bez souhlasu parlamentních stran. Byl i členem vedení pojišťovací části pobočky finanční skupiny ING pro ČR a SR. Od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR. V letech 2006 až 2009 byl předsedou Výboru pro finanční trh, poradního orgánu bankovní rady ČNB. Od roku 2009 do roku 2013 byl prezidentem Rady pro veřejný dohled nad auditem. Byl i členem Národní ekonomické rady vlády. |
Zlomem podle guvernéra byla privatizace velkých bank, osobně se například účastnil prodeje Komerční banky francouzské skupině Société Générale. „Z těchto bank se staly velmi silné bankovní instituce i z pohledu celého středoevropského regionu. Od toho se pak odvíjelo normální a zdravé bankovní prostředí. Samozřejmě to stálo hodně peněz, ale už se to mnohokrát vrátilo a vyplatilo veřejnému sektoru, finančnímu trhu i vlastníkům,“ uvedl.
Dalším klíčovým momentem pro stabilitu finančního trhu bylo v roce 2006 sjednocení dohledu pod Českou národní banku. „Velice dobře se povedlo nastavit institucionální strukturu a dohled finančního trhu. Ten model se osvědčil a funguje velmi dobře za přiměřených nákladů,“ uvedl.
