Podle ministryně financí Aleny Schillerové není v současnosti možné cokoli predikovat, vzhledem k nejistotě ohledně dalšího vývoje pandemie. „Makroekonomickou predikci jsem odmítla udělat už v létě. To není nic nového. Jestliže máte tak obrovskou míru nejistoty a nevíte, jestli budou plošná opatření pokračovat, tak co chcete predikovat?“ řekla ministryně v nedělní Partii na CNN Prima News.
Řada analytiků však postup resortu financí kritizuje. „Pokládám to za nešťastné rozhodnutí, a to jak technicky, protože zbytek ekonomiky obírá o možnost srovnání s představou ministerstva, tak psychologicky, protože vytváří dojem, že situace se i pro tak významnou instituci stala zcela neuchopitelnou,” uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Vláda kývla na schodek 320 miliard. V rozpočtu není konec superhrubé mzdy |
Připouští, že nynější prostředí je značně nepřehledné, aspoň nějakou představu by však podle něj ministerstvo mít mělo. „Zároveň se nelze ubránit podezření, že jde o krok z nějakých důvodů účelový a že rozsah nynějších nejistot je jen záminkou,” dodává Skořepa.
Také podle ekonoma ČSOB Petra Dufka musí být rozpočet založený na relevantní makroekonomické předpovědi. „Jak jinak lze aspoň orientačně naplánovat daňové příjmy? Ekonomové si mohou říct, že chvíli nebudou prognózovat, ale z pohledu hospodaření státu se to podle mého názoru udělat nedá,” tvrdí Dufek.
Nižší příjmy, vyšší výdaje
V tuto chvíli by si podle něj rozpočet zasloužil aktualizaci jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. „Slabší bude daň z příjmů fyzických osob, DPH a sociální pojištění, to budou podle mě tři nejvýznamnější kategorie, které druhá vlna pandemie zasáhne. A na výdajové straně se dá předpokládat vyšší sociální podpora, ať už kvůli nezaměstnanosti či dodatečným podpůrným opatřením,” vyjmenovává Dufek.
Další ekonomové se na adresu ministerstva financí vyjadřují ještě ostřeji. „Ministerstvo financí oznámilo, že makroekonomickou predikci a fiskální výhled odkládá z listopadu na leden. To znamená, že lodi, která je v bouři, ještě vypnulo kompas,“ řekl v Partii bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová v neděli označila státní rozpočet pro příští rok za „cár papíru”.
Z mého pohledu je skandální, že v době tvorby rozpočtu uprostřed bezprecedentní krize MF rezignovalo na makroekonomickou prognózu a fiskální výhled. Rozpočet se tak stal pouhým cárem papíru a levituje v naprostém vzduchoprázdnu. Díky za pozvání @OtazkyVM @vaclavmoravec https://t.co/ZSq3TL238l
Otázkou však je, zda by případnou predikci ještě bylo možné využít. Konec roku se blíží a zákon o státním rozpočtu ještě čekají ve Sněmovně tři čtení. „Kritika by neměla plynout z toho, že ministerstvo nebude dělat listopadovou predikci, protože je otázka, zda by se vůbec stihla využít ke schválení rozpočtu. Problém je, že chybí snaha aktualizovat návrh rozpočtu o překotný vývoj posledních několika týdnů,” míní hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Stejný schodek jako letos?
Jak doplnit rozpočet? Zdanit víno, líh a pivo nezdražovat, radí studie |
„Vláda předkládá rozpočet za situace bezprecedentní nejistoty a nový makroekonomický výhled by na tom příliš nezměnil,” souhlasí Petr Kříž, ekonom a partner poradenské společnosti PwC. „Obávám se, že stejně jako během roku 2020 se bude i v příštím roce rozpočet upravovat, jednak k zahrnutí vlivu zrušení superhrubé mzdy i vlivem vývoje epidemie v Česku i okolních zemích. Pro naši ekonomiku je důležité, aby se v těchto nejistých dobách vyhnula rozpočtovému provizoriu,” dodává.
Objevují se také obavy, že plánovaný schodek 320 miliard se v příštím roce nepodaří dodržet. Důvodem je i výše zmíněné zrušení superhrubé mzdy, které v návrhu rozpočtu chybí. „To by pro rozpočet představovalo negativní vliv v řádu vyšších desítek miliard, takže deficit v příštím roce může být velice podobný tomu letošnímu,” uvádí Jakub Seidler.
Letos vláda hospodaří se schodkem půl bilionu, což je nejvíc v historii samostatného Česka. Premiér Andrej Babiš se zrušením superhrubé mzdy počítá, v pondělí předložil ve Sněmovně návrh, který by ji na dva roky nahradil dvěma sazbami daně z příjmu. Společně s tím Babiš navrhuje také rozvolnění rozpočtových pravidel.
