Rodiny loni hospodařily lépe než stát

Na rozdíl od státu, který utrácí více, než dostává, průměrná česká domácnost je opatrnější. Vloni měsíčně hospodařila s 20 tisíci korunami a utratila o jeden a půl tisíce méně. Proti roku 2002 se zvedly příjmy i výdaje domácností zhruba o čtyři procenta.

Zásluhu na tom má nízká inflace, která lákala k tomu, aby si lidé brali spotřebitelské úvěry.

Přesto však nadále investovali do stavebního spoření, penzijního připojištění a životních pojistek. Vyplývá to z analýzy, kterou ministr práce Zdeněk Škromach představí ve středu vládě.

Člen průměrné české domácnosti loni přinesl domů měsíčně 8140 korun, skoro o čtyři stokoruny víc než v roce 2002, a utratil 7600 korun. Při podrobnějším pohledu si všichni nepolepšili stejně. Ze srovnání vyplývá, že reálné příjmy domácností zemědělců, živnostníků a chudších rodin s dětmi loni naopak stagnovaly, v případě živnostníků dokonce proti předchozímu roku klesly.

Ministr Škromach se nedávno zmínil, že živnostníci často vykazují minimální příjmy. "Z údajů ze sociálního pojištění vyplývá, že podle příjmů by mělo 70 procent podnikatelů nárok na sociální dávky, respektive na dávky navázané na životní minimum," řekl.

Podle předsedy sdružení podnikatelů Bedřicha Dandy počet živnostníků s minimálními příjmy roste už několik let. "Pořád to ještě není Bangladéš, ale ti lidé žijí taktak," říká. Na konci roku bylo v evidenci sociálně potřebných 244 tisíc domácností, zejména z Moravskoslezského a Ústeckého kraje.

Největší vliv na příjmy domácností měly jejich pracovní příjmy, které rostly rychleji než inflace. "Nejvíce stouply mzdy zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací," pokračuje studie.

Růst mezd však podle analýzy nebyl přiměřený růstu produktivity práce. Z velké části proto, že stát čekal vyšší růst cen, a tak mzdy zvýšil podle předběžných dohod s odbory.

Kvůli loňskému růstu platů se v Česku zvedly náklady na práci. To má špatný vliv na schopnost ekonomiky obstát v konkurenci se sousedy, když láká investory. Letos se podobný růst mezd nečeká. Loni se průměrný plat zvýšil o bezmála sedm procent na 16 900 korun. Pod průměrem se však pohybuje 64 procent zaměstnanců.

Letos počítají ekonomové s maximálně tříprocentním zvýšením průměrné mzdy. Domácnosti jako obvykle nejvíce vydávaly na jídlo a bydlení, ale více utrácely i za telefonování, zdraví a vzdělávání.