Od založení "republiky" uplynulo jenom pět let, ale Bořetičtí si svůj recesistický státní útvar nemohou vynachválit. Zato první písemná zmínka o vinohradech je podle internetové stránky Bořetic z roku 1361, kdy Vichna, vdova po Přibyslavovi z Bořetic, zdědila mimo jiné i vinohrady v Kraví hoře.
"Každoročně nám sem jezdí víc turistů," libuje si kravihorský prezident a zároveň starosta Václav Petrásek. Svůj sklep má označený vlajkou kravihorské republiky stejně jako asi dvacítka jeho sousedů.
V takto označených sklepech mohli sobotní návštěvníci vypít, co snesli. U vstupu, který měl symbolizovat celnici, návštěvníci zaplatili čtyři sta padesát korun, domů si mohli odnést víno za tři sta a na místě vypít, kolik dokáží. "Jestli někdo oběhne všechny sklepy a v každém ochutná pár vzorků, tak toho bude mít asi docela dost," strachoval se Petrásek při pohledu na teploměr, který ukazoval na jižním svahu kopce nad třicet stupňů.
Někteří lidé si ale se střídmostí hlavu nelámali. "Já to zvládnu, neboj," brblal na svého kamaráda jeden z návštěvníků slavnosti, který se po cestě k dalšímu sklepu raději přidržoval zdí. Ovínění turisté, kteří přijeli na kolech, se svých strojů po cestě z kravihorské republiky přidržovali.
Na "mezistátní návštěvu" se v sobotu do kravihorské republiky vydali i zástupci Jihomoravského kraje. Náměstci hejtmana Václav Horák a Milan Venclík obcházeli s doprovodem kravihorského prezidenta poctivě jeden sklípek za druhým a ochutnávali.
"Mohli bychom třeba uzavřít mezistátní smlouvu o zrušení cel," navrhoval Horák kravihorským v jednom ze sklípků. Milan Venclík si zase nemohl vynachválit podmínky, za jakých se v Kraví hoře jedná. "Čím víc sklepů člověk projde, tím je to vyjednávání příjemnější," prohlašoval.
