Pumpařské řemeslo přestává mít zlaté dno. Kvůli vysokým cenám stále více lidí odkládá auta a šetří, zatímco benzinek určených pro tankování běžných zákazníků přibývá. Výsledkem je tlak na snižování marží u benzinu, jehož průměrné ceny se minulý týden přiblížily 38 korunám za litr.
Čtyřicetikorunová hranice, která by mohla padnout v případě většího zdražení ropy či oslabení koruny, přitom nestraší jen řidiče, ale také čerpadláře.
Ti připouštějí, že by to znamenalo další impulz pro snížení spotřeby benzinu a poškození jejich byznysu. "S tím, jak jdou ceny nahoru, houstne také konkurence a marže u benzinu klesly. Nikdo nechce přes čtyřicet," říká šéf Společenství čerpacích stanic Ivan Indráček. V uplynulých týdnech si i některé velké řetězce snížily marže z obvyklých dvou korun k padesátníku.
Za posledních pět let se spotřeba benzinu v Česku snížila už o 15 procent. Část jde sice na vrub úspornějším autům a přechodu na diesel, za zbylým propadem však stojí ekonomické problémy a zdražování. "Podívejte se ven, Praha je poloprázdná," uvedl minulý týden při pohledu z okna své kanceláře na pražské Pankráci šéf maloobchodu Unipetrol Martin Durčák. Subjektivní pozorování mnoha řidičů o volnějším průjezdu pražskými ulicemi přitom potvrzují i oficiální statistiky.
Nejvíce vypovídající jsou takzvané vozokilometry, tedy kolik auta po Praze ujedou za dané období. "Poslední údaje jsou za leden, kdy doprava meziročně v Praze poklesla o tři procenta," říká Tomáš Mrázek, mluvčí pražské Technické správy komunikací, která statistiky vede.
Klesající spotřeba začíná podstatně vadit i největším skupinám v oboru, kterým navíc vznikají přebytky i na straně výroby v rafineriích. "Ty se musí vyvážet za hranice. K nám přitom naopak proudí kamiony naložené benzinem z Německa," říká Durčák, podle něhož z části těchto dovozů vznikne levnější benzin a nafta u neznačkových pump, protože jejich dovozci udělají podvod a neodvedou státu DPH. Podle Durčáka ročně takto uniká státu čtyři až pět miliard korun.
