Platy v soukromém sektoru přitom rostly rychleji než ve státní správě. Podnikatelé platí svým zaměstnancům průměrně 19 051 korun, stát 18 390 korun. Nejnižší platy mají zaměstnanci v sektoru domácností.
V minulém čtvrtletí byly platy ve státním sektoru vyšší než v soukromém. Rozdíl plyne z toho, že do čtvrtého čtvrtletí se započítávají i mimořádné odměny, jako například 13. a 14. platy. Ty jsou totiž ve státním sektoru častější.
"Tento výsledek mzdové statistiky nepochybně souvisí s vysokou dynamikou české ekonomiky v r. 2005 a v letošním 1. čtvrtletí," říká Pavel Mertlík z Raiffeisenbanky.
Státní zaměstnanci tak zvedli i průměrnou mzdu za celé poslední čtvrtletí loňského roku na více než 20 tisíc korun. - více zde
Reálně, tedy po zohlednění inflace, rostly mzdy o 4 procenta ročně.
"Další zrychlování růstu mezd, a tím ani disponibilních příjmů domácností, během letošního roku nečekám. K tomu, aby se udržel vysoký růst ekonomiky, musí nadále přispívat výrazně export," říká ekonom Pavel Sobíšek.
Pavel Mertlík odhaduje, že průměrná mzda za celý rok 2006 přesáhne dvacetitisícovou hranici. Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance se dokonce domnívá, že se průměrná mzda vyšplhá až ke 22 tisícům.
"Pokud se průměrná mzda reálně zvýšila o 4,0 procenta a v případě HDP se očekává dvojnásobné tempo růstu v úvodu letošního roku, zdá se, že zaměstnanci nedostávají "spravedlivý" podíl ze současného boomu české ekonomiky," říká David Marek ze společnosti Patria.
"Jenže zmíněné letmé srovnání může být značně zavádějící. V úvahu je potřeba vzít rostoucí zaměstnanost a rozdílný vývoj spotřebitelských cen a cen na úrovni celé ekonomiky. Pokud spočítáme standardním způsobem změnu jednotkových mzdových nákladů, zjistíme, že vývoj mezd zůstává v souladu s vývojem ekonomiky, stejně jako tomu bylo v loňském roce," vysvětluje Marek.
"Jinými slovy vytvořený důchod je rozdělován mezi mzdy a firemní zisky ve stejném poměru jako před rokem," dodává analytik.
