Ministerstvo průmyslu si posvítí na státní rezervy. Začne prodejem kovů

Návrh na odprodej státních zásob neželezných kovů s předpokládaným výnosem 2,2 miliardy korun má v příštích dvou letech vyztužit napjatý státní rozpočet. Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně tvrdí, že má se změnou hospodaření Správy státních hmotných rezerv (SSHR) hlubší úmysly.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v diskusním pořadu Rozstřel. (4. června 2019) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Neželezné kovy jako zinek, měď či olovo drží správa kvůli obraně země. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka však je držení ingotů neželezných kovů překonaný koncept. „Řada výrob u nás již vůbec nezpracovává výchozí surovinu, ale výroba začíná z polotovarů, například ze slitin. Při nepředvídané krizové události by stát byl daleko akceschopnější, pokud by měl ve strategických zásobách například vybrané slitiny, které se v obranném průmyslu dnes používají, nebo hotové výrobky,“ vysvětluje Havlíček. 

Ministerstvo průmyslu odpovídá za organizaci výroby vojenského materiálu. Ministerstvo obrany pak výrobu objednává v době vyhlášení stavu ohrožení a válečného stavu. Druhý jmenovaný resort sice úmysl prodat kovy nerozporuje, ale rád by měl jistotu, že místo nich bude na skladě něco jiného. U státního podniku Vojenský technický ústav si aktuálně nechává zpracovat studii Průmyslové kapacity pro zajištění bezpečnosti dodávek munice pro armádu, která má být hotová do poloviny příštího roku. „Bude modifikovat požadavky ministerstva obrany na složení zásob SSHR,“ uvedl Jakub Fajnor z ministerstva obrany. 

Co skladuje správa hmotných rezerv

Ropu a ropné produkty na 84 dní fungování státu, celkem zhruba za 20 miliard korun. Stovky dalších položek v hodnotě 10 miliard korun. Patří k nim:

● potravinové zásoby (obilí, mražené maso, masové konzervy, sušené mléko, máslo, cukr, sůl) 

● technika na extrémní sucho nebo povodně (cisterny na vodu, úpravny pitné vody, velkokapacitní čerpadla, elektrocentrály, vysoušeče) 

● speciální technika (sací bagry, mobilní chemické laboratoře, vyprošťovací kontejnery, kontejnery na převoz nevybuchlé munice) 

● evakuační městečko (stany, spacáky, deky, polní lůžka, kontejnery nouzového přežití) 

● technika používaná při různých nákazách, jako je ptačí chřipka či prasečí mor (dekontaminační brány, mobilní jatka, lék Tamiflu) 

● provizorní mosty a lávky pro pěší 

● různé kovy

Armáda by měla mít ve svých skladech munici na 30 dní vedení bojů, navíc musí být schopna zajistit další výrobu ze zásob kovů ve skladech SSHR u národního výrobce. Jenže zatímco výprodej kovů je schválený, o nákupu nových zásob není řeč a ministerstvo financí na něj neplánuje v dohledné době dávat peníze. 

„Bylo by dobré neukvapovat se s prodejem do té doby, než budou vyčísleny objemy a struktura kovů nutných pro výrobu vojenské munice,“ říká prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Asociace podle něj již dodala ministerstvu obrany stručnou analýzu schopnosti českého průmyslu vyrobit potřebnou munici a vyčíslila potřebu kovů. Vedle zmíněných slitin uvažuje ministerstvo průmyslu podle Havlíčka ještě o nákupu lithia coby strategického kovu. 

Přes Londýn, nebo přes Říčany?

Výprodej kovů by měl být prvním krokem na cestě k zásadním změnám správy hmotných rezerv. „Správa byla řízena pouze účetně a úředně, nikdo k tomu za poslední léta nepřistoupil s ohledem na reálné potřeby nebo možné úspory, nemluvě o moderním pojetí a srovnání s jinými zeměmi. Navíc to v minulosti bylo vždy předmětem velkého tlaku různých zájmových skupin a lobbistů, kteří měli snahu do státních hmotných rezerv dodávat,“ uvedl Havlíček. 

Hmotné rezervy v číslech

857 milionů korun chtěla letos utratit ministerstva za doplnění hmotných rezerv.

495 milionů chtěl resort zemědělství utratit za vylepšení potravinové soběstačnosti.

323 milionů žádalo vnitro na prostředky související s bezpečností obyvatelstva.

Příkladem je nevýhodná smlouva s německou firmou Viktoriagruppe na skladování zásob ropy či nevrácení zásob leteckého petroleje firmou Lukoil Aviation Czech, spojenou s poradcem prezidenta Martinem Nejedlým. Oba případy řešila policie. Konkrétní plán na změny zatím není jasný. SSHR je státní instituce, u níž ministerstva objednávají strategické komodity, které požadují nakoupit a uskladnit. Na to ale správě musí přidělit peníze z rozpočtu ministerstvo financí. 

Podle Havlíčka je v zásobách zásadní ropa. Debata by se měla vést především nad skladbou mobilizačního inventáře nebo potravin. Jakým způsobem bude správa prodávat barevné kovy a zda za ně dostane kýžené 2,2 miliardy korun, není v době klesající ceny kovů na trzích zřejmé. „Musíme prověřit, jak moc se v České republice na burzách kovy obchodují. Dominantní spotřebitelé kovů v Česku obchodují přes londýnskou burzu,“ říká Pavel Švagr, předseda SSHR. 

Fakta

Kovy za více než dvě miliardy

O které kovy jde
Ministerstvo chce prodat hliník, měď, olovo, nikl a zinek v celkové odhadované hodnotě 2,2 miliardy korun. 

Jaké je jejich množství
Několik tisíc tun v ingotech, což odpovídá zhruba 1 500 až 1 600 kamionů, přesné množství je utajovaná informace, říká Jakub Linka, mluvčí SSHR. 

Kdy je Česko nakoupilo
Kovy jsou ve 180 šaržích neboli tavbách, nakoupené z různých koutů světa. Nejstarší je z roku 1972 ze SSSR, jde asi o 15 tun. Většina kovů byla však nakoupena po roce 2000, přičemž k poslednímu nákupu došlo v roce 2013. 

Kde se nacházejí
Jsou umístěny ve třech vlastních skladech správy, jeden z nich ve Středočeském kraji. Jsou uložené v podzemní části skladů, hliník je na povrchu.

V Česku jsou teoreticky vhodné tři platformy pro prodej: Komoditní burza Praha, Českomoravská komoditní burza Kladno a nejmenší Komoditní burza Říčany. O prodeji části neželezných kovů se už jednou rozhodlo. Jenže cena kovů se kvůli světové ekonomické krizi v roce 2008 rapidně propadla, takže se akce zastavila. Rozpočet SSHR včetně výnosu z odprodeje kovů bude probírat 9. prosince Bezpečnostní rada státu.