Navzdory kritice z řad opozice zákon prošel do druhého čtení 170 hlasy od 183 přítomných poslanců.
Byty pro střední třídu
Podle Paroubka by měl zákon pomoci zejména lidem se středními příjmy do 18 tisíc korun čistého a neměl by být atraktivní jen pro bohatší rodiny, které si mohou pořídit bydlení na trhu.
Nový zákon je podle Paroubka nutný, protože zatím chybí právní předpis, který by umožňoval, aby se členové družstev mohli finančně podílet už na stavbě a poté se stali nájemci bytů.
Družstevní byty se přitom hodně stavěly do roku 1989, ale stát pak od jejich podpory upustil. Na trh přicházely nejčastěji byty ke koupi do osobního vlastnictví. Ve srovnání s komerčními stavbami by měly být družstevní byty díky státním dotacím až o pětinu levnější.
Dotace by šly přes Státní fond rozvoje bydlení, kde je podle Paroubka nyní 17 miliard korun.
Opozice varuje před dotacemi
Opozice v zákonu kritizovala udílení dotací.
"Státním dotacím říkám zásadně ne. Pokud chceme opět zvýhodňovat určitou skupinu lidí, pak se nám to skutečně podaří. Pokud však nechceme přerozdělovat prostředky vybrané od daňových poplatníků, pak zákon podpořit nemůžeme," řekla poslankyně ODS Zdeňka Horníková a sklidila aplaus partajních kolegů. Nakonec však hlasovali pro.
Poslanec Miroslav Beneš, rovněž z ODS, vidí problém zejména v přetrvávajícím regulování nájemného. To však ani předchozí pravicové vlády neuvolnily.
Ani starosta z Prahy-Letňan Josef Dobrý (ČSSD), který je zároveň předsedou bytové komise Svazu měst a obcí, si nemyslí, že zákon je lékem na regulaci nájmů.
"Je to jedna z forem zajištění bydlení. Ale jsem přesvědčen, že nejprve by se mělo deregulovat nájemné, aby se udělala inventura volných bytů. Avšak není politická vůle," uvedl.
Podle předsedy svazu bytových družstev Víta Vaníčka má zákon chyby, které se mají během projednávání ve sněmovně opravit. Zákon počítá s tím, že nájemníci by si za dvacet let mohli byt odkoupit. Svaz naopak chce, aby byty zůstaly nájemní. Takové byty jsou důležité pro ty, kdo se stěhují za prací nebo hledají první bydlení.
Kolik lidé zaplatí
Podle zákona by měl zájemce o družstevní byt na počátku zaplatit dvacet procent z ceny. Při ceně milion korun dá dvě stě tisíc. Stát přispěje sto tisíci na byt. Dalších až 700 tisíc korun na byt si bude moci družstvo vzít jako úvěr s nízkým, tříprocentním ročním úrokem (státem dotovaným) a splatností dvacet let.
Pokud to nebude stačit a byt bude dražší než milion, družstva se budou muset obrátit na banky za tržních podmínek.
Úvěr pak bude splácet nájemce v nájemném. Maximální rozloha dotovaných bytů je zákonem omezená na 90 metrů čtverečních. Nájemné se má pohybovat kolem 3500 korun a včetně služeb a energií by bydlení nemělo podle propočtu ministerstva pro místní rozvoj přesáhnout 6000 korun za měsíc.
| Jak chce stát podpořit nové družstevní byty |
| pomůže rodinám se středním příjmem dostat se k bydlení levněji |
| zájemce o byt zaplatí pětinu ceny bytu |
| stát dá 100 tisíc korun na byt, na zbytek si družstvo vezme dvacetiletou hypotéku |
| nájemníci budou v nájmu splácet hypotéku družstva (cca 3 500 Kč) |
| včetně služeb by bydlení nemělo přesáhnout 6 000 korun měsíčně |
| Zdroj: MMR, ČTK |
Na bydlení padne třetina výdajů
Průměrná rodina dává v současnosti na bydlení třetinu svých výdajů. V tom je nájemné jen malou částí, více stojí služby a energie. Další třetinu utratí za jídlo.
Ministerstvo počítá s tím, že státní podpora začne platit od července příštího roku, a odhaduje, že od roku 2006 by se mělo ročně stavět zhruba pět tisíc družstevních bytů. Loni se dokončilo celkem 27 tisíc bytů všech typů vlastnictví. Ze všech obydlených bytů je družstevních 17 procent.
Paroubek podporuje i půjčky
Ministr Paroubek chce bydlením zpřístupnit mladým i poskytováním úvěrů, a to až do výše 300 tisíc korun. - více zde
