Udržitelný a zodpovědný přístup k potravinám, ale i dalším druhům spotřebního zboží už dávno není v našich končinách prázdným pojmem. Snahy o ekologičtější chování a osvěta v této oblasti se zvláště v posledních letech staly v mnoha odvětvích takřka normou. Přesto se ale nadále objevují na českém trhu výrobky či jejich obaly, u kterých zůstává rozum stát.
Například takzvaný švédský oheň nebo také finská svíce. Ve své podstatě jde pouze o speciálně naříznutý špalek dřeva se sirným knotem, který po zapálení umožňuje komínové hoření zevnitř samotného špalku. Oheň vydrží i dvě a půl hodiny a dřevo tak podle výrobců hoří ekonomičtěji. Ideální je na vaření v přírodě.
To vše zní sice hezky, problém je, že některé firmy tyto špalky prodávají zabalené v plastovém obalu. Možnost najít v regálech českých obchodů v dnešní době jeden kus dřeva potažený plastem, je při nejmenším bizarní.
„Samozřejmě je to naprosto zbytečné plýtvání zdroji – všemi. Suroviny, energie na výrobu obalu, transport materiálu, nutnost jeho likvidace. Zvláště například u zmiňovaného dřeva to nemá absolutně žádnou funkci, kromě toho, že produkt nezašpiní auto. Jde o zvýšení úrovně pohodlnosti života společnosti s naprosto nepřiměřeným dopadem na životní prostředí,“ říká Eva Ryšavá, konzultantka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). Špalek dřeva přitom rozhodně není jediný sporný výrobek.
Ekologický experiment, který nevyšel. Billa ruší papírové tašky |
Napadlo by vás někdy koupit si jednu jedinou originálně zabalenou nakládanou okurku v nálevu? Nejspíš ne. Tu šanci ale čeští zákazníci každopádně mají. Ze Spojených států k nám před časem doputoval výrobek, který má dodat výbornou chuť mimo jiné sendvičům nebo hamburgerům. Tedy jako klasická „nakládačka“ v nálevu.
Například americký výrobek VanHolten’s velká kyselá okurka v pikantním nálevu však představuje skutečně pouze jeden jediný kus nakládané zeleniny zatavený v pevném plastu. Ostatně okurky byly v kontextu obalů tématem už jednou. Před pěti lety vyrazily do boje s hadovkami zatavenými v plastové fólii dokonce některé velké supermarketové řetězce.
Plastic abuse. Peeled fruit, like these tangerines in the photo, and packaged in plastic feeds a market that needs to be countered
#plasticfree #plasticpollution https://t.co/9vMTMqcB5h
Právě snížení produkce plastového odpadu bylo hlavním důvodem, proč obchody dávaly přednost nebalené zelenině. Ovšem v případě okurek se ukázalo, že plastový obal může být paradoxně menším zlem. Fólie totiž významně prodlužuje trvanlivost okurek, které jsou extrémně citlivé na vlhkost, plíseň nebo otlačení.
„Takto zabalená zelenina je při transportu do prodejen nejen lépe chráněná, ale především tak prodloužíme životnost daného produktu dokonce třikrát, a tudíž zamezíme plýtvání potravinami,“ vysvětlovali už tehdy například zástupci společnosti Lidl pro Aktuálně.cz.
Obchodníci se vzduchem. V zásilkách ho zákazníci dostanou miliony kubíků |
Plýtvání potravinami představuje stejně vážný problém jako nadprůměrná produkce plastů. Podle loňských údajů Organizace pro zemědělství a výživu se celosvětově vyhodí až jedna třetina vyprodukovaných potravin, tedy asi 1,3 miliardy tun jídla. Toto množství by přitom mohlo nasytit tři miliardy lidí. Jeden jediný Evropan vyhodí ročně 95 až 115 kilo potravin.
V tomto kontextu je zřejmé, že plastové obaly, pokud zajišťují prodloužení trvanlivosti potravin, nelze vždy jednoznačně zavrhnout. Jsou ale země, které to s obalováním potravin dohánějí do extrému.
Nejvíce plýtvá potravinami generace Z, míní experti a chtějí to změnit |
„Například v Nizozemí jsou supermarkety plné nepochopitelných obalů – oloupaná vajíčka natvrdo zabalená v tvrdém plastu, krájené a oloupané mrkve, brambory, cibule zabalené v plastu, oloupaný pomeranč v plastu, ananas v tvrdém plastu bez kůry nebo jen třeba dvě avokáda v tvrdém plastovém tácku vyrobeném pro jejich tvar, a to celé ještě v plastovém sáčku, jednotlivé kousky zeleniny jako třeba paprika nebo batát balené v plastové fólii,“ vyjmenovává Andrea Veselá, analytička výzkumného oddělení INCIEN, a zmiňuje další evropskou zemi, kde se v obalování vyžívají.
Boiled eggs come in a packaging, but eggs would have their own packaging to start with.. Like selling peeled bananas wrapped in plastic. Perfect snack anyway. https://t.co/zowVk2Ep0I
„V Itálii koupíte běžně pár, respektive dva až čtyři kousky zeleniny nebo ovoce, jako jsou banány, cukety, nebo třeba lilky, na polystyrenovém tácku zabalené v plastové fólii. Na těchto táccích se někdy prodávají i sýry, kterým by úplně stačila jen plastová fólie. Také můžeme velmi často vidět bílky z vajíček prodávané v nápojových kartonech,“ dodává Veselá.
Vakuované a oloupané brambory nejsou rozmařilostNejen v některých kamenných obchodech, ale především v nabídce českých e-shopů se objevuje oloupaná, dokonce i nakrájená vakuově chráněná zelenina. Typickým příkladem jsou brambory. Může se to zdát jako zbytečnost, přeci jen zrovna brambory jsou jednou z těch potravin, které není třeba balit vůbec. Faktem ale je, že takto předpřipravené potraviny jsou velice vítanou a potřebnou možností například pro lidi s omezenou hybností rukou nebo s jiným hendikepem, který jim bráni ve zdánlivě banálních úkonech při vaření. Právě loupání brambor může být překážkou, jež tyto lidi odradí, a zbytečně tak ztenčují možnosti svého jídelníčku a domácí přípravy stravy. Balená a krájená zelenina tedy nemusí být jen reakcí trhu na lenost zákazníků, ale může mít jistý sociální aspekt. |
Tři obaly najednou
Za světového „specialistou“ v nadprodukci obalů je často považováno Japonsko. V obchodech se běžně nabízí ovoce obalené nejdříve do měkké polystyrenové sítě, následně umístěné do kartonu či plastové vaničky, a to celé ještě zabalené do pevného sáčku. A aby bylo jisté, že plody opravdu nijak neutrpí, prodávají se často po jednom kuse.
V kontrastu s tím se poměry v tuzemských obchodech nezdají být tak alarmující. Avšak i Češi se nad bizarními obaly už daleko více pozastavují. Dokladem toho je například Anticena za nejbizarnější obal roku, která upozorňuje na nesmyslné, nadměrné nebo klamavé spotřebitelské obaly. Jednotlivé výrobky a jejich balení nominuje veřejnost prostřednictvím webu, odborná porota pak nominace vyhodnocuje. V minulém ročníku zvítězily banány na tácku v plastové fólii, ale umístil se také krájený žitný chléb s jednotlivě zabalenými krajíci.
„Taškový vztek“. Češi konec igelitek zdarma zvládli, jinde byly trableK zásadnímu kroku v otázce šetření plasty došlo před šesti lety. Od 1. ledna roku 2018 totiž v Česku a některých dalších evropských zemích začal platit zákaz poskytovat k nákupu zdarma igelitové tašky. U nás opatření žádné výraznější problémy nepřineslo, ale ve světě byla situace mnohdy dramatičtější. Například v Austrálii nastal konec igelitek zdarma o půl roku později a rozpoutal doslova hysterii. Tamní média incidenty, k nimž běžně docházelo, označovala za projevy „taškového vzteku“. Policie například musela zasahovat v obchodě, kde vzteklý zákazník kvůli igelitce škrtil prodavačku. Objevovaly se i případy, kdy si zákazníci naschvál nosili do obchodů své vlastní tašky, ale extrémně znečištěné. „V některých případech se pokoušeli využít tašky, v nichž byly zvratky, použité pleny nebo krysí exkrementy. To je samozřejmě nepřijatelné a představuje to závažné zdravotní riziko pro zaměstnance prodejen,“ popisoval tehdy situaci tajemník australských odborů Gerard Dwyer. Ve Spojených státech zase narazili na jiný problém, a to nedávno. V New Jersey zákaz jednorázových igelitových tašek a papírových pytlíků sice přinesl snížení počtu igelitek, ale více než tři roky po jeho zavedení se zjistilo, že plastu jako takového se spotřebuje téměř třikrát tolik. Američané sice přestali používat tenké jednorázové tašky a nahradili je pevnými a silnějšími plastovými taškami určenými pro mnoho použití, problém ale je, že se k nim chovají stejně jako k jejich jednorázovým předchůdkyním. Nedávný průzkum ukázal, že je použijí většinou pouze dvakrát nebo třikrát a vyhodí. Aby tyto tašky měly ekologický smysl, měly by se použít jedenáctkrát až devětapadesátkrát. |
