Proti vašemu novému postu se ohradili piráti i lidovci, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že nazývat poradce zmocněncem je komické. Jak na vás tato ostrá vyjádření působí, oslabuje vás to ještě předtím, než jste vůbec začal v nové funkci něco dělat?
Není to úplně příjemné ani optimální. Na druhou stranu se pozice zmocněnce trochu přeceňuje, zveličuje. Já si to představuji tak, že přišla na základě novoročního projevu pana prezidenta, který vyzval k tomu, aby téma bylo více diskutováno. Předpokládám tedy objektivní diskuzi založenou na faktech. Pokud by toto bylo spojeno s pozicí, která je přijatá všemi stranami koalice, tak by to bylo daleko příjemnější. Situace je ale taková jaká je, já jsem poradcem ministra Dvořáka i předtím ministra Beka, už z doby před českým předsednictvím. Řekl bych, že to je z mého pohledu jen takové lehké rozšíření mé pracovní náplně, které vůči ministrovi mám. Nepřeceňuji to, ale samozřejmě ani nepodceňuji.
Jak tedy ke své nové agendě přistoupíte?
Chci objektivní diskuzi o tématu, zdůraznění předností a současně i nákladů, plusů a mínusů přijetí eura. Pokud se toto naplní a téma nevymizí s aktuálním mediálním raušem, tak budu spokojený.
Jaké konkrétní úkoly tedy před vámi leží v nejbližší době?
Konkrétním výstupem má být speciální webová stránka, kde bude uveden argumentář. Rád bych v tomto ohledu navázal na to, co činil plnokrevný národní koordinátor Oldřich Dědek v době, kdy funkci vykonával. To znamená, že vznikne internetový portál, kde budou fakta, komentáře a argumenty pro i proti přijetí eura. Dále je snaha o větší mediální pokrytí s oficiálním puncem – v podobě rozhovorů, autorských článků či vystoupeních na konferencích. V plánu jsou i kulaté stoly, které by měly přivést k jednomu stolu nejrůznější aktéry, kterých se euro týká. To znamená podnikatelskou sféru, ale i veřejný sektor a nejrůznější sociální skupiny po věkové křivce od mladých po důchodce, kde je identický obsah nutné komunikovat odlišnou formou.
Budete nápomocný i v případě kroků spojených s případný vstupem do eurozóny?
Za předpokladu, že by vstup do eurozóny nabýval konkrétních kontur, tak pomohu ministrům a dalšími relevantním osobám s vyjednáváním s Evropskou komisí a s dalšími náležitostmi, kde bych využil i své zkušenosti z dlouholetého působení v Bruselu a tak podobně. Myslím si, že velmi významné v tomto ohledu mohou být i příklady některých zemí, které do eurozóny už dříve vstoupily. Nejčerstvějším je Chorvatsko, ale jde i o země nám blízké, jako je Slovensko, které je členem patnáct let. Jde zkrátka o případovou studii těchto zemí, která ukáže, že euro jim nepřineslo žádné drastické dopady, o kterých někteří uvažují.
Jak vám vaši novou funkci ministr představil a proč jste ji nakonec přijal?
Z mého pohledu je to kontinuita, protože s panem ministrem Dvořákem spolupracujeme necelý rok, kdy je v této pozici, takže jde o rozšíření činnosti. Řešili jsme spolu už například Národní plán obnovy a některé další záležitosti spojené s financováním z EU či další evropská téma.
Pan ministr Dvořák a hnutí STAN ještě předtím, než se pan Dvořák stal ministrem, aktivně podněcovalo myšlenku, aby téma eurozóny bylo zodpovědněji nahlíženo a uchopeno. Nejde tedy jen o pozici koordinátora nebo zmocněnce, ale vůbec o to, aby se tématu věnovala patřičná pozornost. Mám pocit, že dnešní jmenování je odrazem dlouhodobějšího úsilí o povýšení tohoto tématu.
Pro přijetí eura musí být širší politická shoda, říká viceguvernérka ČNB |
Jak vám tuto práci komplikuje, že koalice není jednotná ani v názoru na euro jako takové?
Není to šťastné. Je to realita, se kterou je zapotřebí pracovat. Já bych si rád zachoval svou apolitičnost. Nerad bych byl součástí politických půtek, chci odpracovat svoje řemeslo, které je dominantně v ekonomické, nikoli politické oblasti.
Jaký máte názor na euro vy z pozice ekonoma?
Rozhodně na to nemám vyhraněný názor. Na druhou stranu jsme součástí EU, máme určitou mozaiku oblastí, kterými se EU zabývá a z pohledu člena mi přijde nekorektní vyzobávat bonbonky, které se nám nejlépe hodí, a ty které si myslíme, že pro nás výhodné nejsou, ignorovat nebo odmítat.
Na vývoji eurozóny lze najít řadu pozitivních věcí, už jenom to, že tady po 25 letech stále existuje. Najdeme v ní i velmi pozitivní příklady zemí, jak ze západní tak východní části unie. Například z těch nám bližších států můžeme jmenovat baltské státy, které dokázaly, že v eurozóně lze růst i realizovat národní politiku a zároveň provádět strukturální změny. Na druhou stranu jsou tam země, například Slovensko nebo Slovinsko, kterým eurozóna růstově nijak nepomohla, nachází se ve stejné pozici jako byly před vstupem do eurozóny. V případě Slovenska je pak v posledních letech viditelné zhoršování. Není to tedy automatický recept na prosperitu, ale vnímám z pohledu hodnotového, že být v EU by mělo znamenat, že v jistém čase vstoupíme do eurozóny zvlášť v situaci, kdy tyto země vytvářejí zhruba 90 procent veškerého HDP unie. Není to nějaký výběrový klub, ale drtivá většina členů EU.
Jak by tedy podle vás přijetí eura ovlivnilo Česko? Argumentem proti je totiž nejen to, že naše ekonomika na to nyní není připravená z pohledu kritérií pro přijetí, ale řeší se i to, že by euro přineslo vlnu zdražování, na kterou české mzdy nebudou schopné reagovat. Zároveň jste zmiňoval i zpomalující Slovensko. Mohly by se takové scénáře vyplnit i u nás?
Vyloučeno samozřejmě není vůbec nic. Euro zároveň není žádná záruka růstu, prosperitu je třeba pěstovat bez ohledu na to, zda jsme nebo nejsme v eurozóně. Věci, které jste zmiňovala, jsou vnímané velmi citlivě, možná až příliš.
Například nadměrné zdražování lze ošetřit legislativně s vymahatelností a intenzivní kontrolou. Zrovna Slovensko udělalo v zamezení zdražování velký pokrok. Stále je považováno za zemi, kde nedošlo k žádnému skokovému zvýšení cenové hladiny. Navíc i kroky, které předcházejí vstupu do eurozóny jsou založené na tom, že je třeba mít nějakou ucelenou strategii.
Také hodně záleží na tom, za jakého kurzu by k přechodu na euro došlo. Samozřejmě spotřebitelé by preferovali co nejsilnější. Například paní viceguvernérka Zamrazilová v jednom rozhovoru řekla, že jejím snem je, aby přepočítací koeficient činil 20 korun za euro. To ale zase nechtějí exportéři. Ti by si naopak přáli, aby kurz byl měkčí. Ve všem je tedy třeba najít kompromis. U toho přepočtu by nicméně mělo být zajištěno, že změna bude peněžně neutrální. Samozřejmě se ale v každé zemi najde někdo, kdo by se tuto šanci snažil zneužít k obohacení. Tomu je třeba co nejvíce předejít.
Kdy bychom mohli být na euro připravení?
Kritéria neplníme hlavně kvůli tomu, že se nám vymkla z rukou inflace, v určitém období se velmi zhoršil poměr deficitu k HDP a současně jsme zahájili restriktivní měnovou politiku, v jejímž důsledku máme vysoké sazby.
V roce 2025 splníme kritéria, do roku 2030 bychom mohli mít euro, věří Jurečka |
Byly ale doby, těsně před rokem 2019, kdy jsme plnili většinu kritérii, a to v době, kdy jsme se velmi přibližovali ekonomickému průměru EU. Například Chorvatsko je nyní zhruba o polovinu chudší než Česko, Slovensko asi o 20 procentních bodů, Řecko taktéž. Jinými slovy v eurozóně jsou minimálně dvě pětiny zemí, jejichž ekonomická výkonnost je slabší než ta naše. My nejsme chudá země na to, abychom do ní vstoupili, jsme momentálně nedisciplinovaná země. To je ale diagnóza, která se dá při troše snahy napravit. Země ale musí přirozeně chtít. Pro všechny státy, které do eurozóny vstupovaly, to byla otázka prestiže, u nás je to vnímáno spíše jako nutné zlo. Řekl bych, že na to jdeme příliš rozumově a málo srdcem.
Čtyři kritéria pro vstup do eurozónyCenová stabilita: míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobé úrokové sazby: dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Veřejné finance: maximální míra rozpočtového deficitu jsou tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míra zadlužení je 60 procent HDP. Kurzová stabilita: vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II. |
