Nerudová k návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který počítá se zdaněním 60 % čistého zisku šesti největších bank v Česku nad stanovenou hranici, odkázala jako k „nejméně špatnému řešení z těch špatných“. Rovněž připomněla, že snaha zdanit bankovní sektor není cizí žádné vládě.
„Nynější nastavení daně povede především k tomu, že všechny společnosti začnou daňově plánovat. Jelikož se to týká příštího a přespříštího roku, tak se společnosti budou moci připravit,“ myslí si Nerudová. Podle ní by se měla míra zdanění snížit alespoň na 40 %, jinak hrozí, že společnosti budou zákonnou povinnost obcházet.
Mimořádná bankovní daň má být 60 procent po tři roky, navrhuje ministerstvo |
Vedle vysoké míry zdanění je Stanjurův návrh dále kritizován za příliš vysoký vstupní parametr čistého úrokového výnosu nad šest miliard korun. Zdanění by se tak nedotklo například PPF banky. Poslanecký klub Pirátů proto navrhuje hranici snížit na dvě miliardy korun a aplikovat ji i na rok 2023.
„O tom návrhu povedeme v úterý debatu. Ale snažím se říct, že pod další hranicí můžete najít další skupinu a opět se ptát: ‚Proč tam nejsou i oni?‘“komentoval Jurečka s tím, že cílem vládní koalice je vybrat do státního rozpočtu co nejvíce peněz od subjektů, kteří jimi disponují.
Stanjura přece taky souhlasil, trvají Piráti na mimořádné dani i za letošek |
Ke skeptickému názoru Nerudové se kloní i bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Miroslav Zámečník. „Myslím si, že na ministerstvu financí budou velmi zklamáni,“ shrnul Zámečník očekávání vlády s možnou realitou následujících let.
