"Odběr starého papíru do papíren se prakticky zastavil. Odběratelé nastavili i minusové ceny," říká mluvčí společnosti A.S.A. Alexandra Kostřicová. Někde se tak za odpad musí i platit.
Kvůli situaci na trhu se do existenčních potíží dostala už první firma. Mostecká společnost Kamaplast, kde plasty recykluje zhruba padesát lidí, již oznámila úřadu práce ukončení činnosti. "Vyčerpal jsem všechny možnosti – finance nejen firemní, ale i mé soukromé. Musím tak firmu, z 95 procent exportující, zastavit a ukončit její činnost," napsal majitel firmy Otakar Zajíček na úřad práce.
Ceny druhotných surovin začaly prudce padat v reakci na snižující se výrobu po celém světě. Například je potřeba méně papírových obalů a hutě poptávají menší množství šrotu kvůli poklesu zakázek. Navíc klesla cena "originálních" surovin, v případě plastů například ropy.
"Pokles cen postihuje tento trh jednou zhruba za čtyři až šest let a do roka se vrátí trh do původního stavu. Současný výkyv cen je ale mnohem větší a situace může trvat mnohem déle," uvedl ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin Miroslav Horák.
Například u papíru klesla poptávka o padesát procent. Některé sběrny už vůbec papír nevykupují. Ročně přitom Češi vytřídí 700 tisíc tun papíru.
"Všechno šlo dolů nejméně o polovinu. Hliník jsme vykupovali za třicet korun, teď maximálně za sedm."Martin Sirůček, České sběrné suroviny |
Nejhůř na odbyt jdou kartonové krabice a smíšený papír. I proto skončily například sběry papíru ve školách. Podle Petra Měchury z České asociace odpadového hospodářství hrozí, že v Česku přes zimu zůstanou desítky tisíc tun papíru, který kvůli nedostatku skladů už bude na jaře neprodejný.
Podobně klesly i ceny PET lahví nebo železa. Šlo přitom o velmi lukrativní komodity, kvůli kterým například odpadové firmy na třídicí linky umisťovaly i magnety, které z komunálního odpadu vytáhly kovové části. "Všechno šlo dolů nejméně o polovinu. Například hliník jsme vykupovali za třicet korun, teď maximálně za sedm," říká Martin Sirůček z Českých sběrných surovin.
Takový pokles cen však může být částečně i dobrou zprávou: ubývá lidí, kteří kradou drahé kovy, aby je pak prodali ve sběrnách.
Vysoké ceny druhotných surovin pomáhaly podstatně rozšířit síť kontejnerů na tříděný odpad. Pro svozové firmy se díky cenám za suroviny začalo vyplácet ho třídit, a ne vozit na skládku. Teď už náklady na dělení nezaplatí ani příjem z prodeje surovin. "Je potřeba zohlednit tuto skutečnost v ceně poskytované služby," uvedla Kostřicová.
Odpadové firmy proto začaly jednat s radnicemi o tom, aby dostávaly za likvidaci místního smetí více než dosud. Zatím nepříliš úspěšně: obce už mají většinou smlouvy i rozpočty na příští rok uzavřené.
"Ty tlaky jsou velké, už proběhla jednání. Řekli jsme jim jasně, že si nepřejeme zvýšení nákladů na odpady. Když byla cena surovin nahoře, tak jsme žádné zlevnění nezaznamenali," řekl Marek Sýkora z Komise životního prostředí Svazu měst a obcí České republiky.
Odpady jsou pro města čím dál nákladnější záležitostí, už sedm let nesmějí při paušální platbě požadovat od lidí více než 500 korun za rok. To v řadě měst nestačí, a tak na likvidaci doplácejí z městské kasy. Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona, která obcím umožní hranici zvýšit. O kolik, to je zatím tajné.
Radnicím chce částečně ulevit i společnost Eko-kom, která organizuje systém recyklace obalů. Firmám, které platí za každý obal poplatek za likvidaci, zvýšila tento týden ceny o necelou pětinu právě kvůli situaci na trhu. Většina vybraných peněz navíc by měla jít právě do obcí.
Sdružení měst a obcí i odpadové firmy navíc požadují od státu, aby umožnil čerpat peníze z evropských fondů na stavbu zařízení na energetické využití recyklovaného odpadu. Tedy například spalování.
"Ministerstvo by mu už nemělo klást nekonečné a nesmyslné překážky. Jinak tyto odpady skončí na skládkách," tvrdí Měchura.
