Sběrna si papír totiž nechá zadarmo jen v lepším případě. V horším po lidech bude chtít, aby za odevzdání papíru zaplatili. Například v některých jihomoravských sběrnách chtějí za jedno kilo papíru i šedesát haléřů.
"O starý papír teď není zájem. Zpracovatelé nám za něj dávají tak málo, že to ani nepokryje náklady," říká Miroslava Němečková ze Sběrných surovin v Hodoníně. I tady proto zavedli, že papír od lidí odeberou jen v případě, že si za to zaplatí.
Firma Remat z Letovic zatím za starý papír od lidí peníze nechce. "Je to ale pro nás riziko. Netříděný papír a vlnitý karton jsou již pro nás ztrátové, a co se týká ostatních druhů papíru, jen tak tak se vejdeme do nákladů. Zisk z toho nemáme žádný," říká Josef Procházka z firmy Remat Letovice.
Platit ve sběrnách za odevzdání papíru se začalo na podzim. Ceny se od té doby několikrát změnily. "Ceník jsme měnili zpočátku tak jednou za čtvrt roku, nyní to děláme i jednou za týden," říká Alena Sobotková, obchodní zástupkyně firmy Mikl Brno.
A za nevytříděný papír už tady také lidem neplatí. Kdo ho sem přiveze, musí stejně jako v Hodoníně zaplatit za kilogram šedesát haléřů, za lepenku třicet.
Lidem se to nelíbí. "Zlobí se a někteří si ho zase odvezou domů, že ho raději spálí nebo naházejí do popelnice," konstatovala Sobotková.
Zatímco jiné sběrny odebírají i jiné suroviny, firma Mikl se specializuje jen na papír. "Většinou ho sem vozí tiskárny a další průmyslové podniky. Za tiskařský papír platíme korunu za kilogram a za čistý papír pět korun," dodala.
Mohou za to asijské trhy
Důvodů, proč nyní výkupny chtějí za přijetí sběrového papíru peníze, je hned několik. "Jedním z nich je globální pokles výroby a omezení exportu druhotných surovin na asijských trzích v posledních měsících. To zapříčinilo významný pokles poptávky a tím i výkupních cen," uvedla Šárka Nováková, tisková mluvčí společnosti Eko-Kom, která odpady a jejich zpracování řeší.
Velké množství papíru z Evropy odebírala hlavně Čína, ale ta ho už nechce. "Začalo se to lámat v říjnu a v listopadu. Papírny kvůli finanční krizi snižovaly příjem starého papíru a před Vánocemi dokonce mnohé přerušily provoz. Navíc klesl i vývoz dřeva, a v zemi je tak dostatek levné celulózy, která je pro výrobu papíru výhodnější. U ní totiž nevzniká žádný odpad," vysvětluje další příčiny potíží se starým papírem Josef Procházka.
Kam s ním?
Skladovat papír a čekat na lepší časy nejde. "Vznikla by tak velká ekologická zátěž. V hromadách by vlhnul, plesnivěl a množili by se v něm škůdci," dodal Procházka.
Ani o plasty nemají nyní zpracovatelé zájem. Jejich cena ve srovnání s loňským rokem klesla na pětinu. Jednat kvůli papíru a plastům začala i společnost Eko-Kom, která podporovala v zemi třídění odpadu. Nyní totiž hrozí, že se její letitá práce zhroutí, lidé přestanou třídit a budou vše házet do popelnic.
"Od ledna jsme zvýšili odměny obcí za třídění problémových komodit, tedy papíru a plastů. Chceme tak pomoci překonat tuto situaci na trhu a zachovat stávající systém třídění odpadů v obcích, který patří bezesporu k nejlepším v Evropě. Navíc hledáme i nové odbytové možnosti a další způsoby využití odpadů," říká mluvčí Eko-Komu Nováková.
