Některé benefity má nahradit výdajový paušál pro zaměstnance ve výši slevy na dani 250 korun měsíčně. Zatímco paušál by byl pro všechny, benefity nabízejí jen některé firmy. "Jakákoli výjimka pro jednu skupinu znamená nevýhodu pro ostatní," zdůraznil při prezentaci změn ministr financí Miroslav Kalousek.
Druhá největší odborová centrála v Česku, Asociace samostatných odborů, připouští svolání generální stávky. Stávku zvažují kvůli režijkám i železniční odboráři.
Stravenky a režijky se staly v Česku nástrojem v rukou odborů. Předáci teď mají šanci ukázat svou sílu. "Ne každý odborový svaz si vydobyl takové podmínky pro své zaměstnance jako jiný. To je dané jejich vydíracím potenciálem," uvedl minulý týden v rozhovoru pro MF DNES ministr Kalousek.
Je tak pravděpodobné, že Nečasův kabinet zažije něco podobného jako Fischerova úřednická vláda loni začátkem roku.
Železničáři kvůli tehdy již platnému zdanění režijních jízdenek (a např. závodních obědů) hrozili stávkou. Stát po nich chtěl, aby za roční jízdenky zaplatili stejnou DPH, jako kdyby si je koupili za plnou cenu a ne za zlevněnou. Vláda tehdy ustoupila a zákon změnila.
"Chování odborů pro mě není překvapující. Vyhledávají záminky, aby mohly podobný krok udělat," poznamenal premiér Petr Nečas v pondělí na Žofínském fóru k hrozbě stávky. Vláda je podle něj připravena vyjednávat, jak chce tentokrát odborům odolat, neřekl.
Stravenkáři: zlevněné jídlo mají tři miliony zaměstnanců
Podle Asociace provozovatelů poukázkových systémů (sdružuje Sodexo, Le Cheque Déjeuner a Edenred) využívá stravenky a zlevněné obědy v závodních jídelnách významná část zaměstnanců - odhadem tři miliony. Z toho stravenky má 1,3 milionu lidí a v průměru jim na ně zaměstnavatel přispívá 650 korunami měsíčně. Z takové částky by nově musel platit pojistné zhruba dvě stě korun.
Železničáře pak režijní jízdenka stojí 250 korun ročně, ale výhody, které poskytuje (neomezené cestování 2. třídou), mají podle propočtu MF DNES na základě drážního ceníku hodnotu 15 tisíc ročně.
Daň z příjmu a pojistné by po zrušení daňové výjimky museli oni i České dráhy zaplatit z ceny obvyklé, tedy z té vyšší. Dráhy (a další provozovatelé veřejné dopravy, kteří režijky poskytují) na to, aby zaplatily z jízdenek pojistné (dnes 34 procent) mít nebudou a zaměstnanci to na sebe nebudou chtít vzít.
Režijky má v Česku k dispozici okolo 200 tisíc lidí. Zaměstnanci z nich však tvoří jen část. Významný podíl zaujímají totiž rodinní příslušníci a důchodci - bývalí železničáři. Pokud by všichni za režijky měli odvádět daň z příjmu, státní kasa by si tím přilepšila až o půl miliardy korun ročně.
"Je potřeba mezi benefity rozlišovat - rušit by se měly ty, které má k dispozici jen jedna skupina poplatníků, například zaměstnanci ve veřejné dopravě," soudí Petr Frisch, partner pro daně z Mazars. Stravenky podle něj na rozdíl od režijek může zavést každý zaměstnavatel a nepředstavují tak výhodu pro úzkou skupinu lidí.
U ostatních volnočasových benefitů (poukázky na kulturu, sport, atp.) má daňová výjimka zůstat, bude jen zastropována třeba na 10 tisících ročně na zaměstnance.
Zrušením některých výjimek - především zvýhodnění stravenek, režijek a odpočtu na hypoteční úroky - by stát mohl vybrat na dani z příjmu až 12 miliard korun navíc. Pokud však firmy kvůli prodražení benefity raději zruší, dostane stát do kasy méně. Zavedením zaměstnaneckého paušálu naopak přijde státní rozpočet o 13 miliard korun.
