"Loni narostly nákupy čínských zákazníků o více než polovinu. Podle celkové útraty jsou čínští turisté druzí hned po Rusech a před Tchajwanci," říká Jiří Macas, ředitel Global Blue. Průměrný čínský nákup činil 11 647 Kč, rok předtím utratili o patnáct set méně. Loňský rok byl vůbec pro obchodníky, jejichž významnou klientelou jsou cizinci ze třetích zemí, úspěšný. Global Blue zaznamenala nárůst tržeb o 22 %.
Podle statistik ministerstva financí se jen v prvních třech čtvrtletích roku 2011 vyplatilo na vratkách 358 milionů korun. Za celý předchozí rok 2010 to přitom bylo 396 milionů. Je zřejmé, že konečné výsledky za loňský rok budou výrazně přes 400 milionů korun.
"U nás měli loni největší průměrné tržby Ázerbájdžánci a Uzbekistánci, 56 a 44 tisíc korun na účtenku," říká Zdeněk Ambrož z Premier Tax Free. Co do objemu nákupů podle něj udělají Číňané a Tchajwanci 17 procent tržeb. Firma je jediným konkurentem Global Blue, na trhu má však zhruba desetkrát menší podíl. Čísla o tržbách v Česku firmy nesdělují.
Z Číny do Česka přitom míří hlavně byznysmeni a delegáti, případně členové jejich rodin. Doma od nich čekají, že z ciziny přivezou dárky, a ty nesmí být levné. Kupují se luxusní hodinky, šperky a české sklo.
Obliba skla však z roku na rok klesá, jestliže předloni tvořilo sklo pětinu vratek (statistika Global Blue), loni to bylo už jen 13,5 procenta. Zájem se přesunul do módního oblečení (62 procent), což je hlavně doména Rusů, kteří se na celkových útratách mimoevropských turistů podílejí téměř z poloviny. Značkové módní oblečení a doplňky jsou v Praze stále výrazně levnější než třeba v Moskvě.
Zejména asijští turisté dají na doporučení, kde nakupovat. Global Blue se proto chystá inzerovat ve speciální brožuře agentury CzechTourism (příspěvková organizace ministerstva pro místní rozvoj). Ta v létě vydá téměř padesát tisíc brožur Luxusní dovolená v Česku. Míří do Ruska, Japonska, Indie, Číny a Jižní Koreje na tamní ambasády, letiště a veletrhy.
Vratku mohou dostat i Češi, když nakoupí mimo EU
Nechat si vrátit daň z přidané hodnoty mohou cizinci v případě, že jejich útrata na jednu účtenku (tedy nákup v jednom dni a v jednom obchodě) činí minimálně dva tisíce korun, a pokud pocházejí ze zemí mimo EU, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island.
Statistika útrat cizinců tak nezohledňuje drobnější nákupy, neboť se vratky nevztahují ani na potraviny, alkohol, cigarety či benzin. "Daň se nevrací jen z luxusního zboží, chodí nám hodně účtenek například od Bati," říká Macas.
Možnost vratky představuje pro poctivé obchodníky (ti, co přiznávají tržby a platí řádně daně) nástroj, jak přilákat cizince právě do svého obchodu. Ti nepoctiví si našli jiný způsob, jak o klienty nepřijít. Místo účtenky, na kterou by šla vyinkasovat vratka, jim nabízejí rovnou slevu ve výši vratky DPH.
Pokud se turista rozhodne využít služeb firem, které vratku zprostředkovávají, může počítat s návratem zhruba 14 procent zaplacené ceny. Aby dostal celých dvacet procent, musel by si vratku vybavit sám. Formulář lze dostat v prodejně s logem "tax free" na dveřích anebo si ho stáhnout na stránkách Celní správy.
Pro úspěšnou vratku je třeba si při vycestování z Česka nechat do formuláře na celnici potvrdit, že zboží opouští prostor EU, a je třeba to stihnout do tří měsíců od nákupu.
Vrátit DPH při cestě na dovolenou do zemí mimo EU si mohou nechat i Češi. Zpravidla je nutné utratit určité minimum. Například v Chorvatsku, nejčastější dovolenkové destinaci mimo EU, je to 740 kun, zhruba 2 400 Kč. Pro Čechy v cizině i turisty u nás pak platí, že drobné nákupy je dobré dělat dohromady s přáteli na jednu účtenku a vrácenou DPH si následně rozdělit.
