Podle Ivana Indráčka ze Společenství čerpací čerpacích stanic ČR není ale příliš pravděpodobné, že by se něco změnilo. Snížení daně je podle něj irelevantní.
"Snížení daně, a potažmo zlevnění, by sice bylo výhodné pro motoristy, znamenalo by ale vyšší poptávku. Bylo by to řešení velmi krátkodobé," řekl iDNES.cz.
Evropská unie stanovuje nejnižší možné limity daně. Díky silné koruně je ale Česko snadno překonává. Minimální sazba stanovená Unií je u nafty 302 a u benzinu 359 eur na tisíc litrů. Česko vybírá 396, respektive 472 eur.
. čtěteNafta rekordně zdražila, litr už stojí přes 34 korun |
"Díky výši spotřební daně mohou již dnes čeští řidiči natankovat levněji v Belgii, Dánsku, Holandsku, Rakousku, Španělsku," říká Indráček.
Nafta se nyní prodává za 34 korun, a je tak téměř o dvě koruny dražší než benzin.
Pokud by ovšem stát nepřistoupil ke snížení zmiňované daně, jen těžko lze předpokládat, že by nafta mohla být znovu výrazně levnější než benzin. To je ale nepravděpodobné už proto, že spotřební daně znamenají výrazný příjem státního rozpočtu. Indráček ho jen z prodeje pohonných hmot odhaduje na 60 miliard korun ročně. To potvrdil i Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí. "Nemáme informace, že by se daně jakkoliv měnily," řekl.
"Snížení daně o korunu by znamenalo výpadek šesti miliard příjmů, což si stát nemůže dovolit. Snížení o třicet či padesát haléřů zase spotřebitel prakticky nepozná," vypočítává Indráček." Proto se dá spíš čekat, že daně stoupnou i v ostatních zemích."
