V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun, řekl ministr zemědělství. Pro všechny pěstitele poškozené mrazem je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství, materiál v úterý předloží vládě. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
Podporu získají jenom ti pěstitelé, kteří budou mít proti pětiletým průměrům škody vyšší než 50 procent. Více peněz pak budou mít šanci získat zemědělci, u kterých jsou ztráty na úrovni ještě vyšší, přesná míra zatím není známá, může jít například o 75 procent a více.
Více peněz pak půjde také pro pěstitele, kteří se proti mrazům pojistili. Jak ministr uvedl, je možné se pojistit pouze u hrušek, jablek, borůvek a jahod a to ještě v některých případech až od začátku května, přičemž mrazy přišly už na konci dubna.
Ministr novinářům vysvětlil, že zatím počítá se zhruba 100 miliony korun, dokáže si ale představit i 200 milionů korun, které by se daly smysluplně využít.
Škody na ovoci, ale i vínu a dalších plodinách jsou zatím spočítané na čtyři miliardy korun. Podobné škody na révě vinaři podle prezidenta jejich svazu Martina Chlada nepamatují, označil je za fatální. V Čechách, kde jsou čtyři procenta registrovaných vinic v Česku, škody dosahují 95 procent. Na Moravě bude výnos nižší nejméně o čtvrtinu, škody ale mohou v některých podoblastech přesáhnout i 30 procent.
Ovoce je zničené hlavně v Čechách
Ovocnářská unie ČR minulý týden uvedla, že škody na úrodě ohrožují existenci zhruba 500 podniků, které se věnují výhradně produkci ovoce, aktuálně jich přitom dohromady je 700 až 800. Podle předsedy unie Martina Ludvíka jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních 100 let. Škody jsou natolik zásadní i kvůli tomu, že v předchozích týdnech bylo nadprůměrně teplé počasí a rostliny byly v květu a růstu plodů oproti obvyklé situaci výrazně napřed.
Zemědělci uvádějí, že škody dosahují zhruba čtyř miliard korun, z toho dvě miliardy Kč jsou na vinohradech, miliarda u ovocnářů a půl miliardy korun u pěstitelů lesních stromů ve školkách. „Škody na zelenině se nyní sčítají, ale již nyní víme, že byla zasažena pole se zelím, kořenovou zeleninou či ranými bramborami a odhad mluví o řádech stovek milionů korun,“ uvedl v dopisu ministrovi prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Silné mrazy pak podle něj poškodily také cukrovou řepu. „U které budou nutné v nejvíce zasažených lokalitách její přesevy, ale jde i polní plodiny, jako obiloviny či olejniny,“ dodal.
Podle prezidenta se přes obrovskou snahu pěstitelů nemohlo povést plodiny zachránit. „Bohužel ani jejich maximální snaha s nejrůznější ochranou neobstála z důvodu dlouhotrvajících mrazů, trvajících i déle než 10 hodin a s teplotami v některých oblastech i pod - 5 až - 7 stupňů. V podstatě nebylo v lidských silách se takovému stavu vůbec bránit,“ vysvětlil. Škody bude nyní komora dále sčítat, problémy podle ní budou mít hlavně specializované podniky, kde mohlo jít například u ovoce o jejich jediné příjmy.
Například vinaři ale už avizovali, že o kompenzace nestojí, po vládě ale chtějí, aby nezaváděla spotřební daň na tiché víno, kterou chce prosadit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a část koalice. Proti ní se dříve stavěli hlavně lidovci, zejména bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Výborný minulý týden řekl, že jeho úřad spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun, chce také poslat žádost o mimořádnou finanční pomoc Evropské komisi.
Mráz nadělal škody za stovky milionů, odhadují pojišťovny. Výborný jedná o pomoci z EU |
Podle Doležala bude třeba maximální podpora, ať už z evropských, nebo z národních zdrojů. „Je třeba se bavit i o podpoře provozních úvěrů nebo nefinanční pomoci, třeba snížení počtu kontrol nebo pro tyto subjekty nenavyšovat pachtovné na státní půdě, pokud se jich to týká,“ uzavřel prezident komory. Podniky, které produkují ovoce ve větších objemech a dodávají do obchodních řetězců nebo do velkoobchodu by pak podle něj potřebovali pomoci s udržením zaměstnanců.
Výborný ve čtvrtek novinářům sdělil, že je z dopisu, respektive tohoto stylu komunikace, v šoku. Prezident komory jej osobně nekontaktoval, odmítá jednat s vedením komory tímto způsobem přes média, řekl.
Dubnové mrazy postihly i sousední země. V Německu bylo zasažené zejména Sasko a Braniborsko. Na Slovensku se škody podle odhadů tamní ovocnářské unie týkají zhruba 30 procent úrody.
