"Do konce listopadu by to mělo být hotové," vypráví sklepmistr mladého vinařství, Oldřich Drápal. Budova z pera architekta Josefa Pleskota, který navrhl mimo jiné i nové ústředí ČSOB či dům miliardáře Petra Kellnera ve Vraném nad Vltavou, bude sloužit pro výrobu a skladování vín i pro degustace.
V prvním patře, při jasném počasí s výhledem na Pálavské vrchy, bude mít kancelář i na vinařství dohlížející Vladimír Vajda. Skupině kolem jeho bratra Petera patří kromě vinařství i obchodník s cennými papíry BH Securities či realitní skupina Fintop.
Investice do Sonberku jdou do desítek milionů korun. Na zhruba čtyřicet milionů přijde samotná stavba, dalších šestnáct milionů stojí technologie. K tomu je nutné ještě připočíst deset milionů na nákup dvaceti hektarů nových vinic, včetně sazenic a ošetřování.
Investice nebo mazlíček?
Sonberk není jediné vinařství na jižní Moravě, která má v zádech silného investora z úplně jiného oboru. Chuť na moravské víno, a to nejen na to kvalitní, má v posledních letech čím dál více podnikatelů.
Hned v nedaleké vesnici Pouzdřany, kde měl Sonberk původně své sídlo, vyrůstá další konkurence, i když utajenější. Tamní vinařství Kolby je už čtvrtým rokem v majetku největší sázkové společnosti Sazka. Patří k němu i zámeček po Dietrichsteinech, který je ale zatím v rozvalinách a na svou rekonstrukci čeká.
Zámeček v Pouzdřanech
Mezi vinařství mající velkého investora patří od loňska i rodinné vinařství Kovacs. V něm koupil 45 procent vývozce tramvají a stavitel čističek, společnost Inekon a její většinový majitel Josef Hušek.
Kůrkové, vlastnící investiční skupinu Prosperita, zase letos rozšířili své vinné impérium dosud čítající České vinařské závody se značkou Sklepmistr o Vinium Velké Pavlovice. Pozemkový magnát Gabriel Večeřa, který loni získal velmi výhodně lukrativní nemovitosti od Pozemkového fondu, a jemjž patří i Agro Měřín, zainvestoval do Nového Vinařství v Drnholci.
Jsou ale i další méně nápadné případy. Jaroslav Javornický, pražský advokát a spolumajitel několika firem od realit po software, už několik let buduje u Ždánického lesa na Slovácku vinařství Spielberg. Opavský podnikatel Jiří Kaprálek ovládá Mikrosvín a na síle získává jeden akcionář mimo obor i v Patrii Kobylí.
Co úspěšné podnikatele na investicích do vína tolik láká? Možnosti jsou v podstatě dvě, buď je to skvělé uložení a zhodnocení peněz do budoucna, což tak jisté není, anebo je pro ně víno takový mazlíček.
"Možná někoho lákají peníze a pak z toho vystřízliví, protože ty se dají vydělat jinde rychleji a bezpečněji," říká Miloš Michlovský, majitel stejnojmenného vinařství. Sám dnes stojí na vlastních nohách, ale zkušennost s investorem má.
Jeho firmu Vinselekt Michlovský v roce 2003 vlastnili podle rejstříku asi půl roku lidé kolem Vladimíra Plašila, spolumajitele strojírenské společnosti Alta. "Nakonec z toho ale sešlo," říká vinař s tím, že pak řešil problém s financemi. Peníze od investora nahradily úvěry.
Investoři mají víno rádi
Mezi investory snad není nikdo, kdo by víno neměl rád. Jeho oblibou je známý také dlouholetý šéf Sazky Aleš Hušák. Podle jednoho z vinařů každý rok stejně utratil za nákupy vín několik milionů korun, takže si nakonec raději Sazka pořídila vlastní vinařství.
"Nákup vinařství Kolby souvisí s provozováním Sazky Areny," říká na to mluvčí loterijní společnosti Zdeněk Zikmund.
Majitel Inekonu Josef Hušek má malý vinohrad v Praze a už sedm let se mu o něj stará právě Miroslav Kovács, majitel stejnojmenného vinařství. "Je to investice do lásky, návratnost se tady spočítat moc nedá," říká Hušek.
U svého tchána na Slovensku si k vínu podle svých slov přičuchl i Vladimír Vajda. "Všichni naši akcionáři mají k vínu kladný vztah, všichni jsou z oblastí, kde se víno pěstuje, anebo je alespoň mají rádi," říká. Dnes už si také vína ze Sonberku více objednávají, což bere s nadsázkou jako známku toho, že jsou akcionáři spokojeni.
Někteří z nich, například Tibor Nyitray, se podle vinařů pravidelně účastní i schůzek V8, skupinky malých moravských vinařů. Teoreticky by se tam mohli potkat i s Hušákem, protože Kolby se staly jejím novým členem namísto Tanzbergu bývalého šéfa televize Nova Vladimíra Železného.
Trochu jiný je případ majitelů finanční skupiny Prosperita, Miroslava Kůrky mladšího i staršího. "Kolem roku 1996 jsem koupili větší balík společnosti České vinařské závody, která byla levná a ve špatné situaci," popisuje Kůrka mladší.
"Nešlo o víno, ale o investiční příležitost," dodává s tím, že výrobce Pražského sklepmistra restrukturalizovali, oddlužili a dnes vydělává. Podobně také za "výhodnou cenu" letos přikoupili Vinium Velké Pavlovice a doufají, že ho dají také do kupy. Mezitím se i pro něj stalo víno stalo "srdeční záležitostí", přiznává Kůrka.
S návratností se počítá. Ale za dlouho
Všichni investoři počítají s tím, že jejich peníze do vína vložené, se jim vrátí až za hodně dlouho. "Když dají naši akcionáři do něčeho peníze, chtějí je zpět. Ale nemusí to být okamžitě," říká Vajda. Už loni ale podle něj dosáhli ve vinařství zisku, ačkoli jej plánovali až na rok 2008.
Nedaleké Kolby se podobnými čísly chlubit nemohou. Poslední tři roky jsou ve ztrátě. "Důvodem jsou investice do pozemků, technologií a vybavení, které si vyžádal rozjezd vinařství a vysoké odpisy," vysvětluje mluvčí Sazky Zikmund.
"Je to běh na dlouho trať,“ říká i Miroslav Kůrka. Podle jeho zkušeností s Českými vinařskými závody se investice vrátí nejdříve za sedm až deset let.
V červených číslech je zatím po dvou letech na trhu i Nové Vinařství se sídlem v Drnholci. "Příští rok touto dobou se ale dostaneme na 30 milionů obratu, což sice není tolik, ale měli bychom být v zisku," říká Marek Špalek, šéf Nového Vinařství.
Nové Vinařství v Drnholci
"Víno není na rychlé zbohatnutí," dodává své zkušenosti Oldřich Drápal, který před Sonberkem pracoval v rodinném vinařství a chvíli i v Kolby než do něj vstoupila Sazka. "Do vinic čtyři roky investujete a teprve pak vám to začne vracet nějakou úrodu," dodává.
Samotní vinaři, kteří podnikatele z úplně jiného oboru na své vinice pustili anebo se u takového vinařství nechali zaměstnat, si pochvalují hlavně to, že mají více peněz na investice.
"Určitě máte rychlejší přístup k novým technologiím, volnější ruce při práci," říká Drápal ze Sonberku. Jak ale připomíná Michlovský, má to i své stinné stránky. „Když máte investora, tak se nedá svítit, musíte mu naslouchat, podrobovat se mu podle toho, jak je veliký,“ říká.
Samotný vinař má ale zase omezené zdroje peněz. "Když oni mají svého mazlíčka, mohou hospodařit i několik let v červených číslech a financovat ho z dalších věcí," dodává Michlovský.
Kontakty pomáhají
Podnikatelé z jiných oborů svým mazlíčkům pomáhají i při prodeji díky svým kontaktům v byznysu. "Zabývám se zahraničním obchodem, takže můžu dělat reklamu našemu vínu i v různých restauracích v cizině," říká spolumajitel Vinařství Kovacs, Hušek. Teď třeba dali vzorky vína z Novosedel do nejlepších restaurací v Curychu. Kromě toho už vína ochutnala "hromada přátel a začala je kupovat pro sebe i pro podnikové večírky", říká.
Sazka zase používá své víno jako dárek pro obchodní partnery, dodavatele i zaměstnance.
Vinaři se pod taktovkou svých zámožných majitelů také snaží více na něco specializovat a zaujmout konkrétní zákazníky. Nové Vinařství pod vedením Marka Špalka vsadilo na moderní design, přišlo jako první se šroubovým uzávěrem a rok poté se skleněným.
"Všechna naše vína jsou poměrně drahá a pouze jakostní,“ říká Špalek. Vše je ale jejich strategie, kdy sází na to, aby jim extrémistický pohled přinesl nové zákazníky. Přiznává ale, že zpočátku to bylo těžké,o přesvědčit o tom majitele. "Když jsem mu projekt představil, byl majitel zneklidněn. To bude jako víno bez korku, ptal se," vzpomíná ředitel Nového Vinařství.
Kůrkové z Prosperity naopak vsadili hlavně na levnější vína. "Na cenu vína nekouká jen pět procent spotřebitelů, takže i my se tak musíme orientovat," říká Kůrka s tím, že prodeje Sklepmistra jdou opravdu dobře.
