Vysoká inflace, která by podle odhadů ministerstva měla být za celý letošek na úrovni necelých jedenácti procent, donutila Čechy a Češky šetřit. „Letošní růst ekonomiky je tažen zahraniční poptávkou, exportní výkonností českých firem. Na druhou stranu domácí poptávka růst snižuje, případně i tlumí,“ komentuje data ze srpnové makroekonomické predikce ředitel odboru hospodářské politiky David Prušvic.
Negativní dopad do tuzemského HDP mělo rovněž zpomalování investic v celé eurozóně. A podle náměstka ministerstva financí Martina Mory se na zhoršení prognózy podepsalo i zhoršení výhledu v sousedním Německu, se kterým je Česko úzce ekonomicky propojené.
Schodek rozpočtu klesl, i tak je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka |
„V příštím roce očekáváme, že dojde k obratu. Domácí poptávka z titulu spotřeby výrazně pomůže nastartovat růst české ekonomiky,“ dodává Prušvic. Ekonomika by v roce 2024 měla růst o 2,3 procenta. Hospodářskou aktivitu však podle ministerstva budou mírně tlumit dopady konsolidačního balíčku.
Další zhoršení predikcí zřejmě očekávat nelze. Podle představitelů ministerstva financí to vypadá, že česká ekonomika má v tomto roce to nejhorší již za sebou. „Když se podíváme na ceny energií, situace je mnohem lepší, než před rokem. Zásobníky plynu jsou naplněné z 94 procent,“ uvádí šéf resortu Zbyněk Stanjura (za ODS).
„Predikce je založená na tom, že válka na Ukrajině nepovede k opětovnému zdražení komodit na světových trzích. Situace na trhu s elektřinou a plynem se uklidnila. Meziročně jsou ceny elektřiny ve středoevropském regionu o 73 procent nižší,“ doplňuje Prušvic. Podle něj by i globální dodavatelské řetězce měly v následujících měsících fungovat bez výraznějších poruch.
Inflace se postupně v tomto roce snižuje. Zatímco v lednu činila 17,5 procenta, v červenci se dostala na hodnotu 8,8 procent. Za celý letošní rok by měla být na úrovni 10,9 procent. V příštím roce už by se mohla pohybovat pod třemi procenty, myslí si ministerstvo.
