Důstojná mzda představuje finanční částku, kterou člověk potřebuje k tomu, aby sobě a své domácnosti byl schopen pokrýt náklady na běžný život. Měl by si z ní moci bez problému zajistit své základní životní potřeby, tedy bydlení, jídlo, ošacení, ale také mimořádný výdaj, třeba rozbitou pračku.
Minimální důstojná mzda loni dosáhla téměř stejné výše jako průměrná mzda, která činila v loňském roce 40 353 korun. Loni se důstojná mzda téměř rovnala mediánu, nedosáhlo na ni 41 procent pracovních úvazků. Letos už na ni nedosáhne o 22 procent úvazků více.
Na vině je i inflace
Za zhoršením stojí inflace i vývoj mezd, který nedrží krok se zdražováním. Největší pokles reálných mezd byl loni v sektorech, kde je dominantním zaměstnavatelem stát. O šestnáct procent ve vzdělávání a o 11,5 procenta zdravotnictví a sociální péči.
„Podíl úvazků pod hranicí minimální důstojné mzdy proti roku 2021 poskočil nahoru skoro o více než polovinu tak, že nyní tvoří 63 procent jejich celkového počtu. V absolutních číslech tento skok představuje odhadem 800 tisících úvazků,“ uvádí ekonom Jan Bittner z VŠE v Praze.
Co se myslí pracovním úvazkem
|
Výše minimální důstojné mzdy podle odborníků a odbornic odráží fakt, že se zdražování koncentruje do životně důležitých oblastí, jako jsou energie nebo potraviny. Vysoký nárůst nákladů se ale týká i drtivé většiny ostatních výdajů. Mzdy ale závod s výdaji prohrávají
„Když si to porovnáváte se západní Evropou, je to tristní, ten poměr služeb, které můžete vůči své mzdě mít pro svou potřebu zde a za hranicemi. Často přitom lidé nechtějí ani kdovíco – dát dárky pod stromeček, zajít občas do kina, nepracovat jen na inkaso a poplatky za komunální odpad,“ uvedl zaměstnanec z potravinářského průmyslu.
Kolektivní vyjednávání se musí zlepšit
Ke zlepšení by podle expertů pomohlo lepší kolektivní vyjednávání, to je ale v Česku podprůměrné. Pokrytí kolektivním vyjednáváním je v Česku 35 procent, průměr EU je 60 a cíl EU je 80.
Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo představit akční plán, jak toho chce dosáhnout. Vyšší využívání kolektivního vyjednávání si totiž žádá směrnice EU o přiměřených minimálních mzdách, která byla loni přijata a Česko má dva roky na to, aby ji implementovalo. Směrnice cílí na předvídatelný a adekvátní růst minimální mzdy.
