Nejmenší vesničky by měly dostat dokonce dvojnásobek toho, co mají dnes. Křik malých obcí měl svůj důvod. Na jednoho obyvatele dostávaly z daní až šestkrát méně než města. Dokonce se kvůli tomu rozhodly protestovat proti plánům Prahy na olympijské hry.
Starostové se báli, že by pak jejich obce dostaly ještě méně. Jenže Praha, Brno, Plzeň a Ostrava nakonec nejsou těmi, kdo na změnu doplatí. Ušetřit budou muset středně velká města.
Jak zjistila MF DNES z vládního návrhu, který má k dispozici, na změnu doplatí 140 měst. Většina z nich má od deseti do padesáti tisíc obyvatel, jako Jihlava, Kolín, Karlovy Vary, Teplice, Domažlice.
Největší výpadek v příjmech pocítí Olomouc. Ta se dnes řadí do speciální kategorie, protože se jako jediné město probojovala do kategorie mezi 100 až 150 tisíci obyvateli. A jako taková měla na daních od státu na hlavu o pětinu více než třeba Liberec, který se nad stovku tisíc lidí nedostal.
Nešvaru, kdy si kvůli vyšším příjmům z daní města "kupovala" lidi, novela zamezí. Dnes se obce rozdělují do čtrnácti kójí podle velikosti a podle toho také dostávají daně. Když se dostanou nad určitou hranici, třeba sto tisíc obyvatel, ohromně si polepší. To teď skončí.
Skupiny budou jen čtyři a při přeskočení do další úrovně dostanou zpátky větší daně jen na tolik obyvatel, kolik mají nad danou hranicí.
Radost malých není zadarmo
Nad dalším dopadem změn, které v pondělí bude mít na stole vláda, už však větší města bručí. Stát sice všem obcím dohromady přilije navíc 2,5 miliardy, ale pro všechny to stačit nebude.
Ministr financí Miroslav Kalousek tak vrazil mezi velká města a malé obce další klín. Zatímco malé vesničky s méně než sto lidmi získají na daních od státu dvakrát více, větší budou desítky milionů korun za rok tratit.
"Na Prahu a velká města si nikdo netroufne, malé vesnice ječí jako tele, takže na to doplatíme my jako střední města, na která se hrne nejvíce věcí ze státní správy," rozčiluje se primátor Teplic Jaroslav Kubera.
Podle dalšího z dotčených primátorů, jihlavského Jaroslava Vymazala, by proto bylo lepší, aby obce dostávaly kousek i ze spotřebních a případně ekologických daní. Za to lobbuje i Svaz měst a obcí, ale vláda je v tomto směru tvrdá, protože by to bylo jen na úkor jejích příjmů.
Dnes získávají vesnice a města zhruba pětinu z peněz vybraných na dani z přidané hodnoty, z výdělků zaměstnanců a zisků firem. S tím, jak se daně hlavně zaměstnancům snižovaly, obce o část peněz přicházely. A následující roky je čeká totéž.
Příští rok sice ještě budou po reformě v plusu, ale v roce 2009 až 2010 v minusu několik miliard korun. Ty už jim však slíbil Kalousek nahradit, i když zatím není jasné jak. Ve státní pokladně má totiž sám málo.
Města už se raději chystají na to, jak se s méně penězi z daní, které tvoří šedesát procent jejich příjmů. vypořádat. "Půjdeme do dluhů, abychom mohli využít projekty, které máme," říká jihlavský primátor.
Jeho teplický kolega Kubera je razantnější. "Budeme muset využít daň z nemovitostí a osekat státní správu. Pasy vydávat musím, ale něco se dá ušetřit na sociálních věcech a třeba přestaneme dělat stavební věci pro obce," říká.
Daň z nemovitostí jde jako jediná plně do kasy obcí a po reformě si ji v příštím roce budou moci obce samy více zvednout.
