„V pokročilé fázi je fotovoltaická elektrárna na jedné ze škol, město také plánuje výstavbu zařízení na energetické využití odpadu, ve kterém se odpad přeměňuje v elektrickou energii a teplo. V současné době prochází záměr procesem posouzení vlivu na životní prostředí,“ upřesnil MF DNES starosta Písku Michal Čapek.
Podobné plány má dle nejnovějšího průzkumu Sdružení místních samospráv většina tuzemských měst a obcí. Celkem 60 procent z nich chce v příštích třech letech vybudovat vlastní zdroj energie.
„Nejčastěji se jedná právě o fotovoltaické elektrárny, což je dané hlavně státní podporou. Obce mají velký potenciál ve větrné energii nebo ve zpracování odpadní biomasy či odpadu v malých lokálních reaktorech,“ tvrdí Michal Svoboda, energetický konzultant platformy Obec 2030.
Zároveň ale 40 procent obcí tvrdí, že nové projekty znemožňuje nebo brzdí absence zákonné úpravy komunitní energetiky. Podle stávající legislativy totiž není například možné sdílet energie mezi jednotlivými budovami.
„Střecha klasické obecní sokolovny tak bude využita třeba jen z desetiny potenciálu, který má. Desetinásobně větší elektrárna by přitom mohla zásobit i vedlejší budovy,“ dodává Svoboda.
Sdílená energetika neznamená blackout. Ani když slunce nesvítí, říká expert |
To by měla změnit novela energetického zákona (zvaná lex OZE II), která řeší komunitní energetiku. Díky ní budou moci obce vlastní energii sdílet mezi budovami nebo s dalšími odběrateli. Celkem až s tisícovkou členů společenství, jimiž mohou být obce, školy nebo úřady.
„Výsledkem budou nižší výdaje za energie, zvýšení energetické nezávislosti jednotlivců i společnosti a pozitivní vliv na životní prostředí,“ vypočítává mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.
Díky novele mezi sebou budou moci sdílet energie i skupiny osob. Rodina si třeba v jedné nemovitosti vyrobí elektřinu a využije ji ve druhé. „Typickým příkladem je jedinec, který si vyrábí elektřinu na střeše své chaty, ale využívá ji jen přes víkend a přes týden si vyrobenou elektřinu posílá do bytu ve městě,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Neustále nám zvyšovali ceny
Starostové si od novely hodně slibují. „Budov máme hodně a dalo by se tím výrazně ušetřit. Stávající zákon nám neumožňuje vyrobenou energii využít někde jinde, musíme ji dávat do sítě,“ řekl MF DNES starosta Kolína Michael Kašpar. Město má zatím fotovoltaiku na sportovní hale a plánuje ji dál rozšiřovat. Další na řadu mají přijít střechy budov mateřských a základních škol.
Mnoho měst navíc připravuje vlastní energetickou koncepci. Příkladem je Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. „Právě jsme dokončili zapojení solárů v mateřské škole Třebízského, kde je pokryta běžná spotřeba školy včetně vytápění tepelným čerpadlem,“ říká místostarosta Patrick Zandl.
Kromě rekonstrukce kotelny na sídlišti se chystá město i na řešení vytápění v bytových domech v Královicích. „Kromě toho připravujeme další fotovoltaiky na městských objektech, ale zatím není nic ve stadiu stavby, jen projektové přípravy,“ doplnil.
Zákon o komunitní energetice je na světě, sdílet bude nejvýš tisíc zákazníků |
Mnoho radnic se k budování vlastních zdrojů odhodlalo poté, co dodavatelé začali loni zvyšovat ceny. Kladno se dokonce soudilo se společností Teplárna Kladno z energetické skupiny Sev.en Energy, za níž stojí miliardář Pavel Tykač.
„Neustále nám zvyšovali ceny, a když jsme na to nepřistoupili, tak nás zažalovali,“ vysvětlil mluvčí Kladna Vít Heral. Rada města proto dala městské distribuční společnosti TEPO za úkol, aby prověřila možnost vybudování energetického zdroje s využitím komunálního odpadu. Nový zdroj by mohl sloužit jako alternativa k dodávkám tepla, kterou nyní Kladnu výhradně zajišťuje Tykačova firma.
Zařízení na energetické využití odpadu zatím v Česku fungují jen čtyři – v Praze, Brně, Liberci a Plzni. V poslední době ale zájem o stavbu dalších spaloven odpadů výrazně roste. Kromě již zmíněného Písku o ně mají zájem třeba v Českých Budějovicích.
První soběstačná obec v Česku
Některé obce volí i svérázná řešení. „Budují vlastní lokální distribuční soustavy, či alespoň systémy přímého vedení mezi svými budovami. Laicky řečeno, prostě dvě budovy spojí drátem,“ říká Svoboda s tím, že je k tomu ale nutné provést dost stavebních úprav, včetně sloučení elektroměrů.
Nejdál to dotáhly Kněžice, které jsou první energicky soběstačnou obcí. Na své energetické infrastruktuře vedení obce ležící na Vysočině pracuje už od roku 2006.
Teplo pro celou školu za cenu v bytě. Komunitní zdroje mohou zlevnit energie |
Funguje tam bioplynová stanice, která slouží coby čistička odpadních vod a zároveň v ní dochází ke zpracování téměř veškerého organického odpadu. Elektřinu z bioplynové stanice obec dodává do distribuční sítě, teplo využijí obyvatelé. Bioplynovou stanici doplňuje obecní výtopna na odpadní dřevní štěpku a systém centrálního zásobování teplem.
Podle Svobody obce mohou dokonce na energiích vydělávat a spolu s nimi jejich občané. Stát ovšem na tom podle jeho názoru příliš velký zájem nemá. Pokud by totiž byly všechny obce energeticky samostatné, přišel by o svoje zdroje příjmů prostřednictvím státních energetických firem.
„K přijetí novely nás váže evropská směrnice. Sice tedy vláda legislativně určitou nezávislost umožní, ale zároveň tam zůstává tolik bariér, že využití bude obtížné,“ uvádí Svoboda.
Do deseti let by prý komunitní energetika mohla zajistit 70 procent spotřeby obcí i domácností. Ale vzhledem k zmíněným omezením to budou maximálně jednotky procent.
Do novely se konkrétně nepodařilo prosadit snížení distribučního poplatku. Dále jde třeba o omezení, že na jednu obec s rozšířenou působností se může připojit tisíc subjektů. „Třeba v Belgii se může připojit až 70 tisíc subjektů. Stát ale u nás bere obce jako konkurenci velkým státním podnikům i soukromým korporacím. ČEZ totiž vydělává hlavně na distribuci,“ tvrdí Svoboda.
Ministerstvo průmyslu a obchodu oponuje, že se radnicím snaží vyjít vstříc, a to i dotačními programy, například v Modernizačním fondu. Poskytuje dotace až do výše 75 procent na pořízení fotovoltaických systémů na střechy nekomerčních objektů. Navíc financuje potřebnou infrastrukturu pro budoucí rozvoj energetických společenství.
