„Teplo máme za dobrou cenu, díky tomu má škola peníze i na řadu dalších aktivit,“ vítá nás ředitelka Marcela Fišerová ve dvoupatrové budově základní školy v Kněžicích na Nymbursku, do které chodí asi osm desítek žáků.
Ročně zaplatí škola za vytopení všech místností a chodeb zhruba 37 tisíc korun, tedy nižší cenu, než se dnes platí za teplo pro běžný byt.
Důvodem nízkých cen je zapojení školy do místní komunitní energetiky. Stejně jako většina z více než pěti set obyvatel Kněžic bere škola teplo z bioplynové stanice, která zde funguje již od roku 2006. Od postavení obecního zdroje energie se cena za teplo nezměnila. Zůstává na 310 korunách za gigajoul. To řadu místních zachránilo v době energetické krize.
Dostupné teplo zvlášť ocení senioři. I oni jsou zapojeni do komunitního projektu skrze dům s pečovatelskou péči, který provozuje obec. Ve dvaceti soukromých bytech platí méně, a to i díky zdejší bioplynce.
„Měsíční nájem v domě s pečovatelskou službou je 3400 korun včetně nákladů na topení a ohřev vody, což lidé nemají problém zaplatit z důchodu,“ popisuje na místě starosta Milan Kazda, který vede Kněžice více než dvacet let. Obec má ve svém vlastnictví v současnou chvíli asi 26 bytů, které výhodně nabízí občanům.
Ministr životního prostředí Marian Jurečka a náměstek Petr Hladík na návštěvě Kněžic
Obecní byty pro seniory v Kněžicích
Jedna ze tříd základní školy v Kněžicích
Rozmach komunitní energetiky
V podobných projektech, které dokážou levně vyrobit a spotřebovat energii na jednom místě, kromě toho přinést sociální výhody a snížit negativní dopady na klima a životní prostředí, vidí budoucnost nejen řada expertů, ale i vláda České republiky.
„Kněžice ukazují správný myšlenkový pochod. Nemůžeme spoléhat pouze na velké dodavatele energie, pojďme maximálně využít místní obnovitelné zdroje. Teď je akutní doba, kdy by lidé měli začít nad podobnými řešeními přemýšlet a připravovat si projekty,“ sdělil ministr životního prostředí Marian Jurečka.
S Jurečkou souhlasil i jeho náměstek Petr Hladík, který je vládou nominovaný na post ministra životního prostředí. „Pomoc obcím k energetické soběstačnosti je jednou z mých priorit,“ zdůraznil při návštěvě Kněžic.
Bioplynka v Kněžicích
         |
Obec na Nymbursku je ale v českém kontextu výjimkou. Teplo může bioplynka dodávat obyvatelům jen díky vlastnímu zhruba šestikilometrovému potrubí, které zde nechali postavit. U sdílení elektřiny Kněžice naráží na stejný problém jako řada dalších zájemců o decentralizovaná řešení.
Elektřinu totiž nejde sdílet skrze veřejnou distribuční soustavu tak, aby ji obyvatelé, kteří jí spotřebují v místě výroby, dostali za sníženou cenu díky nižším distribučním poplatkům. Velké přebytky vyrobené elektřiny se tak musejí nevýhodně přeprodávat do sítě.
„Spoléháme na komunitní energetiku, které nám sdílení umožní. Změnu zákona bychom uvítali co nejdříve,“ zdůraznil Kazda novinářům a politikům v bývalém hostinci, který obec koupila a zrekonstruovala. Starosta plánuje v obci řadu dalších instalací, včetně fotovoltaiky na kotelně či veřejných budovách.
Hrozí další zpoždění
Sdílení by měla odblokovat dlouho očekávaná novela energetického zákona, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. „Počítáme, že v průběhu letošního roku prolomíme legislativní mantinely. Finančních prostředků na podporu je v tuto chvíli dostatek, především z Modernizačního fondu,“ poukázal Jurečka.
Náměstek Hladík nicméně na dotaz iDNES.cz doplnil, že samotné ministerstvo životního prostředí má k novele řadu připomínek. Podle něj není ještě dotažena a hrozí, že se nestihne avizovaný termín. Vláda původně slibovala, že novela začne platit na začátku června.
„S ministerstvem průmyslu o obchodu připomínky řešíme a věřím, že se nám brzo povede najít ta nejlepší podoba. Bohužel celá legislativa měla být hotová už dávno, minulá vláda ale v komunitní energetice neviděla prioritu,“ uvedl Hladík. Změny měly být podle evropské směrnice zavedeny do českého zákona již před dvěma lety.
Česko o krok blíž komunitní energetice. Soused bude odebírat od souseda |
Problém spočívá především v novém nastavení distribučních poplatků za využívání sítě. „Jednou z možností je, že by se cena za distribuci odstupňovala podle jednotlivých typů napětí. Základem změny musí být, aby lidé, kteří spotřebovávají energii v místě výroby, platili méně,“ vysvětlil Hladík.
I přes stále chybějící legislativu by se podle starosty Kazdy nemělo s plánováním projektů otálet. „Kolegům stále říkám, ať se připravují, protože ke spuštění komunitní energetiky jednou dojde. Distributoři ale podobné projekty často nepovolují, proto potřebujeme nastavit jasná pravidla,“ dodává Kazda.
Bioplynová stanice v Kněžicích je jen jedním z možných řešení. Stejně mohou fungovat například komunitní větrníky, solární panely, kotle na štěpku či jiné instalace, které nejlépe odpovídají možnostem v dané lokalitě. Potenciál je obrovský. Podle studie expertní organizace EGÚ Brno by komunitně spravované obnovitelné zdroje mohly pokrýt až 79 procent spotřeby domácností.
Dle Kazdy by se v okolí Kněžic bez problémů uživili i další stanice na bioodpad, pokud by se lépe třídil. „Jestli nějaký odpad v České republice není dobře podchycen, tříděn a evidován, je to právě bio a gastro odpad. Přitom má jeho další využití velký potenciál,“ potvrdil při debatě Hladík. S Jurečkou se shodují, že vláda chce podpořit výrobu biometanu a bioplynové stanice na dalších místech.
Panel na chalupě rozsvítí byt v Praze. Elektřinu začneme sdílet, říká Bursík |
Velký zájem o komunitně spravované obnovitelné zdroje ze strany obcí eviduje i Unie komunitní energetiky (UKEN), která pomáhá s přípravou a s ministerstvy jedná o dotažení pravidel. Podle současného znění novely by bylo nastavení snížených distribučních poplatků na Energetickém regulačním úřadu (ERÚ).
„V tomto ohledu by bylo vhodné návrh zpřísnit a uložit ERÚ přímo povinnost vydat cenové rozhodnutí, ve kterém stanoví přiměřenou výši distribučního poplatku,“ uvedla Eliška Beranová, právnička UKEN a Frank Bold. UKEN proto podporuje připomínku ministerstva, aby bylo zákonem nařízeno snížení distribuční ceny při kratší vzdálenosti mezi výrobou a spotřebou.
Jak přesně bude výsledná novela vypadat, podle čeho se budou stanovovat nové distribuční poplatky a kdy se v Česku konečně spustí komunitní energetika, je nicméně otázkou jednání v nejbližších týdnech.
