Česká bankovní asociace očekává, že růst tuzemské ekonomiky v příštím roce dosáhne 3,6 procenta. Loni ekonomika stoupla podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu o 3,3 procenta.
Průměrná inflace by letos měla dosáhnout úrovně 7,2 procenta. Podle analytiků je právě inflace největším rizikem a nejistotou celé prognózy. „Existují poměrně výrazné rozdíly mezi názory analytiků, jak vlastně inflace v letošním roce dopadne,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Jak dodal, rozsekne to již lednová inflace, která ovlivní celoroční hodnotu.
Eurozóna zažívá nejvyšší inflaci za dvacet let, přesáhla pět procent |
Růst cen by měl být výraznější zejména v prvním pololetí, ve druhém pololetí by se měl začít zmírňovat. Za celý rok 2023 asociace čeká průměrnou inflaci ve výši 2,5 procenta.
„To naznačuje, že prognostický panel nepředpokládá dlouhodobější epizodu vyšší inflace a žádná z jednotlivých prognóz zúčastněných bank nečeká v roce 2023 průměrnou inflaci nad čtyřmi procenty,“ uvedla asociace. ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank. Ekonomové upozornili, že stále existují určitá proinflační rizika, jako jsou například růsty energií, což se může propsat i do roku 2023.
Snížení úrokových sazeb
Otázkou zůstávají úrokové sazby České národní banky. Aktuálně je základní sazba na úrovni 4,5 procenta. „To, co se odehrálo na podzim a v zimě ze strany České národní banky, nečekal nikdo z nás,“ uvedl Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny. Podle analytiků letos může mírné zvyšování v letošním roce ještě nastat, na konci příštího roku se však podle odhadů sazby přiblíží tříprocentní hranici.
Rizikem letošního výhledu je trh práce. „Všichni na trhu předpokládáme, že míra nezaměstnanosti zůstane velmi nízká, dokonce se bude dále snižovat. Je možné, že dosáhneme předcovidové úrovně nezaměstnanosti, která byla a stále je zcela nejnižší v Evropě, ještě dříve, než se nám podaří dohnat předcovidovou úroveň samotného HDP,“ uvedl Sobíšek.
Jak dodal, na trhu budou chybět zaměstnanci a firmy se budou muset obracet na zahraniční pracovníky. Obecně tak vznikne tlak na růst mezd, podniky si ale vzhledem k vysokým nákladům nebudou moci příliš velké zvyšování mezd dovolit. Obnovení reálného růstu mezd nastane podle asociace až v příštím roce.
Firmy se přetahují o pracovníky, lidem dávají víc peněz, aby nešli jinam |
Schodek veřejných financí ČBA čeká letos na 4,2 procenta HDP. Konsolidace veřejných financí bude podle asociace pokračovat i v příštím roce, kdy by měl deficit klesnout na tři procenta HDP. Rychlejší konsolidace veřejných financí společně s vyšší inflací a rychlejším růstem nominálního HDP pak snižuje celkovou výši zadlužení vlády vůči HDP.
Vládní dluh by tak měl letos činit 42,4 procenta HDP a příští rok 43,1 procenta HDP. „Bude zajímavé sledovat, do jaké míry se bude vládě dařit snižování deficitu především skrze výdajovou střídmost, k níž se vláda zavázala letos, nebo zda bude přece jen nutno citelně zvýšit zdanění. A pokud, tak jaký typ daně vláda zvolí jako pro tento účel nejvhodnější,“ uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na letošní rok čeká deficit veřejných financí 3,3 procenta HDP. Zároveň v lednové prognóze počítá letos s růstem české ekonomiky o 3,1 procenta. Průměrnou míru inflace předpokládá na 8,5 procenta. Česká národní banka v nové prognóze z počátku února letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Průměrnou inflaci banka letos odhaduje na 8,5 procenta.
