„Nízké jarní teploty zpomalily rašení sazenic, což umožnilo jejich postupné vyzvedávání ve školkách a prodloužení doby výsadby, zejména prostokořenných sazenic,“ přibližuje Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky, které obhospodařují skoro 50 procent českých lesů.
Letošní jaro navíc poskytlo také dostatek vláhy, která napomáhá dobrému startu nové výsadby. Ve státních lesích lesníci vysadili letos už 50,5 milionu sazenic. V plánu mají Lesy ČR letos přitom obnovit uměle i přirozeně 21 tisíc hektarů a vysadit celkem 85 milionů sazenic.
Kůrovcové kompenzace pomohly. Lesy ČR loni měly zisk 44 milionů |
„Ve srovnání s léty před kalamitou je to více než dvojnásobek. Je to zhruba o třetinu víc než v předchozím roce s tím, že už loňská obnova 16 tisíc hektarů 74 miliony sazenic byla nevídaná,“ doplňuje Jouklová. Podle Jouklové Lesy České republiky posílily produkci semenářského závodu a nasadily maximum lidí na sběr semen z loňské úrody dřevin. „Díky tomu máme dostatek sazenic,“ doplňuje Jouklová. Tímto urychlují sázení smíšených lesů.
„Odvrátili jsme tak hrozbu, před níž varovala řada lesnických odborníků, že sazenic listnáčů nebude dostatek. V lesích nové generace aktuálně sázíme 67 procent listnáčů a 33 procent jehličnanů a v tomto poměru budeme pokračovat,“ říká.
Vysočina i severní Čechy
Místo smrkových lesů zbyly na celé řadě míst po republice holiny. Pohled je alarmující momentálně třeba na Vysočině, kde kůrovcová kalamita loni kulminovala.
Dřevorubci po celém Česku v loňském roce ve všech lesích, jak státních, tak soukromých, vytěžili 36 tisíc kubíků dřeva, z toho nejvíce, skoro 8,7 tisíce, na Vysočině. Kromě toho je situace letos špatná v severních a západních Čechách. Pro srovnání, před pěti lety se v České republice vytěžilo 16 tisíc kubíků dřeva.
Zalesňují nejen státní lesy ale i soukromí vlastníci. Ostatně tak jim to ukládá zákon. Loni vysázeli lesníci ve všech lesích Česka rekordních 128,5 milionu listnáčů, zatímco jehličnanů bylo 77 milionů sazenic. Obnoveno bylo téměř 40 tisíc hektarů lesa, z toho sadbou téměř 34 tisíc hektarů a zbytek přirozenou obnovou. Nejvíce na Vysočině, v Jihomoravském a Olomouckém kraji.
Problémem jsou ovšem finance. Nestátní vlastníci lesů žádají stát nyní o 7 miliard korun na obnovu lesů a likvidaci následků kůrovcové kalamity za loňský rok. „Lesy nestátních vlastníků tvoří 48 procent výměry všech tuzemských lesů. Majitelům ale kvůli vleklým potížím chybějí prostředky na jejich obnovu po kůrovcové kalamitě. Pokud necháme vznikat další škody, náklady na jejich řešení budou nakonec pro stát násobně vyšší, než je žádaná podpora,“ vysvětluje Stanislav Janský, místopředseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR.
Kůrovec dál živí těžbu dřeva v lesích Česka. Loni byla rekordní |
Ministerstvo zemědělství s podporou počítá. „Ministerstvo zemědělství tyto nároky považuje za opodstatněné, zejména v situaci, kdy škody způsobené suchem na lesních porostech v roce 2020 dokonce přesáhly požadovanou částku,“ sdělil Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.
O požadavcích na uvolnění peněz pro nestátní i státní vlastníky lesů v současnosti ministerstvo zemědělství jedná s ministerstvem financí. „Po dosažení dohody bude její výsledek předložen vládě ke schválení. Příspěvek slouží primárně k zalesnění holin vzniklých kůrovcovými těžbami, k následné péči o mladé lesní porosty a k odborné správě lesa či údržbě lesní dopravní sítě poškozené dopravou kalamitního dříví,“ dodává.
Mělo by se dbát na to, aby nové lesy byly pestřejší. Obětí lýkožrouta se staly lesy i kvůli smrkovým monokulturám, které nedokázaly po suchem oslabených letech kůrovci čelit. Druhý rok po sobě vysázeli proto lesníci víc listnáčů než jehličnanů, i když stále převažují ve výsadbě smrky, následují buky, duby a borovice.
