ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Úspora sdílením. Stát se součástí komunitní energetiky bude výhoda

  • 2
S prudkým zdražením cen energií odstartoval v loňském roce obrovský nárůst zájmu českých domácností o vlastní střešní fotovoltaiky a bateriová úložiště. Takové řešení dokáže v rodinném domě pokrýt přes 50 procent spotřeby. Novela energetického zákona umožňuje rozvoj komunitní energetiky, díky které se náklady na systémy rozdělí mezi více lidí.

Hlavním cílem komunitní energetiky je umožnit využívat energie z ekologických zdrojů co nejvíce odběratelům, zvýšit jejich nezávislost na centrální dodávce elektřiny a ušetřit jim náklady za energie.

„Komunitní energetika je inovativní způsob, díky kterému můžeme sdílet vyrobenou energii s ostatními členy své komunity. To znamená, že vyrobenou energii spolu sdílí například obyvatelé jedné obce nebo bytového či rezidenčního komplexu,“ vysvětluje Jakub Čejka z české technologické společnosti IBG Česko, která se zabývá i výrobou vlastních bateriových úložišť.

Sdílet energie budou moci rodiny i obce. Co znamená schválení klíčové novely

Jedno úložiště pro všechny

Právě velká bateriová úložiště jsou jednou z oblastí, kde komunitní energetika může nabídnout lepší řešení, než jakým jsou malá domácí řešení. Z výhod lokálních zdrojů energie, například ze střešních fotovoltaických elektráren, lze nejlépe těžit právě díky bateriovým systémům, které umí sofistikovaně řídit výrobu a spotřebu. Systémy lze následně propojit i s dalšími zelenými technologiemi.

Česko bez kouře

Například aktuálně testovaný Home Energy Management Systems (HEMS) zajistí celkovou správu a monitoring elektrárny a k ní přidružených energetických zařízení jako jsou wall boxy, tepelná čerpadla nebo topná tělesa. „Díky němu se pak zákazníci budou také moci stát součástí energetického společenství a sledovat energetickou bilanci celého společenství a toků elektřiny v něm,“ říká Michal Priputen, manažer realizací společnosti PERSOLA.

Technologicky i investičně vyjde daleko výhodněji, pokud jedno velké úložiště sdílí více uživatelů v rámci komunity. „Komunitní energetika by měla přispívat k vyššímu využití obnovitelných zdrojů elektrické energie, kdy je možno tuto energii smysluplně, a hlavně maximálně efektivně využít v rámci nějakého energetického společenství,“ vysvětluje Jakub Čejka z IBG Česko.

Větší bateriové systémy se sofistikovanou architekturou pro řízením výroby a spotřeby májí význam i z pohledu zajištění stability v energetické síti. Ve vhodných lokalitách z hlediska kapacity distribuční sítě může komunitní energetika pomoci díky své úložné kapacitě využít momentální přebytky v síti, kdy je spotřeba nízká, a naopak dodávat do sítě ve špičce.

Komunitní energetika potřebuje řízené systémy, říká šéf firmy Prosolar

V ČR se nejvíc prosazují soláry s bateriemi

Největší výzvou pro rozvoj komunitní energetiky ovšem bude její uvedení do reálného provozu. To, jak se schválená novela energetického zákona propíše do jejího rozvoje v Česku, bude záviset také na tom, jak se k ní postaví největší hráči na trhu. Celá komunitní energetika je dnes sice v úplném začátku, z dlouhodobého pohledu by se ale měla čím dál více prosazovat, protože celá energetika EU bude směřovat k větší decentralizaci a k většímu využívání obnovitelných zdrojů.

„Komunitní energetika rozhodně dává smysl, protože je to cesta, jak snižovat náklady na energie, více chránit životní prostředí a zároveň zvyšovat naši energetickou soběstačnost,“ říká Čejka, jenž předpokládá, že v Česku bude v rámci decentralizovaných ekologických zdrojů hrát prim hlavně fotovoltaika v kombinaci s bateriovými úložišti.

Nahrává tomu i situace, kdy například větrné elektrárny mají velký problém se prosadit zejména kvůli složitým schvalovací procesům a často také silnému odporu místních obyvatel. Solární energetika naopak zažívá díky energetické krizi nový boom, a její vnímání v očích veřejnosti se od propuknutí energetické krize hodně změnilo.

Například podle průzkumu společnosti Raiffeisen-Leasing si novou fotovoltaiku plánuje pořídit přes 40 % firem. A také zájem domácností navzdory očekáváním nepolevuje, podle dat Státního fondu životního prostředí vzrostl v prvním pololetí letošního roku zájem o dotaci na fotovoltaiku z programu Zelená úsporám na dvojnásobek.