Na financování povodňových škod přispívá letos v Česku každý, kdo vydělává měsíčně více než 9 800 Kč hrubého. Ze svých daní si v podobě slevy odečítá místo 2 070 Kč o stokorunu nižší částku.
Podle odhadů ministerstva financí přišly do konce června tímto způsobem do státního rozpočtu zhruba dvě miliardy korun a za celý rok se má vybrat zhruba dvojnásobek.
"Prostředky z rozpočtované položky jsou průběžně převáděny výhradně na protipovodňové účely do kapitol příslušných ministerstev, které realizují a financují konkrétní programy. Není třeba se obávat, že by došlo k použití na jiné účely," ujišťuje mluvčí resortu Jakub Haas.
Na co jdou povodňové peníze, rozklíčovat nelze
Ujištění je však to jediné, s čím si musí daňový poplatník při snaze zkontrolovat "povodňové účty", na něž pravidelně přispívá, vystačit. Ke konkrétnějším odpovědím na to, kolik peněz a na co byly či mají být využity, se nedostane.
Ministerstvo životního prostředí například potřebovalo na vysvětlení, že na takovou konkrétní otázku nelze odpovědět, 529 znaků.
"Ministerstvo životního prostředí získává finanční prostředky jednak na realizaci protipovodňových opatření a jednak na odstraňování povodňových škod. Obě dvě tyto oblasti jsou diametrálně odlišné jak svým zaměřením, tak zdrojem financování. Financování protipovodňových opatření probíhá například z Operačního programu životní prostředí, odstraňování povodňových škod z Evropské banky pro spolupráci a rozvoj a u obou oblastí hraje roli také státní rozpočet ČR. Na takto formulovaný dotaz proto nelze dát jednoznačnou odpověď," napsala Marta Machková z tiskového oddělení resortu.
Odpověď ministerstva pro místní rozvoj byla mnohem konkrétnější a obsáhlejší. Vyplynulo z ní například, že z celkového objemu 3,5 miliardy korun šlo na odstranění škod na území Moravy 420 milionů ke 191 žadatelům. V severních Čechách se dočkalo pomoci 670 projektů za 2,4 miliardy Kč, další místa republiky získala přes 100 milionů a okamžitá pomoc postiženým regionům spolkla 112 milionů korun.
Problém byl v jediném detailu, výčet pomoci zobrazoval výdaje za minulý rok. Letošní využití povodňové daně tak pomoci rozklíčovat nemůže. Ministerstvo pro místní rozvoj svou reakci, která neodpovídala na položenou otázku, vysvětluje podobně jako MŽP.
"Ministerstvo nevede a ani nemůže vést statistiku, kolik z těchto prostředků je z výnosu takzvané povodňové daně. V rámci státního rozpočtu jsou od sebe odděleny příjmy a výdaje, tudíž není nikdy specifikováno, který příjem kryje příslušný výdaj. Tato bilance se vyhodnocuje v rámci celku státního rozpočtu," vysvětluje Jan Dvořák z odboru komunikace ministerstva.
Resort zemědělství na otázky zaslané ve čtvrtek odpověděl až po vydání článku. Jeho reakce byla ze všech ministerstev nejkonkrétnější v tom, kolik peněz z vybírané stokoruny bude asi letos rozdělovat. Podle odhadů to má být 364 milionů Kč. "Tyto finanční prostředky jsou průběžně čerpány na základě rozpočtových opatření a používány na odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku," dodala už bez bližšího upřesnění tisková mluvčí resortu Tereza Magdalena Dvořáčková.
