Pod ministerstvo financí dnes spadá jak skoro 16 tisíc berních úředníků, tak téměř sedm tisíc celníků. Zčásti se ve své práci překrývají – vybírají daně, poplatky, cla, vymáhají jejich placení a provádějí nejrůznější kontroly.
Každý úřad si to dělá po svém, se svými lidmi, v jiné kanceláři a na jiných počítačích. Ministerstvo financí proto s dřívějším posvěcením vlády připravilo plán, jak tyto dva úřady spojit pod jednou střechou.
Přehazování státních zaměstnanců je však velmi citlivé téma, o tom svědčí i to, že se celá operace má spustit až od roku 2010. Navíc se zatím žádný politik neodhodlal k tomu, aby řady svých zaměstnanců výrazněji prořezal, a proto se do odhadů úspor nikdo nechce pouštět.
Vybírají i daně
"Na konci slučování musí úspory lidí být," říká pouze náměstkyně ministra financí přes daně Dana Trezziová s tím, že celá rošáda má jednak usnadnit život podnikatelům a jednak státu něco ušetřit díky tomu, že se lidé nebudou dublovat.
V úvahu logicky přichází propouštění hlavně u celníků. Od roku 2004, kdy zmizely hranice, se sice jejich počet snížil o dva a půl tisíce, ale stále jich skoro sedm tisíc ještě je.
Nenápadně na ně totiž přešla řada nových úkolů – od výběru spotřebních daní u cigaret, alkoholu a benzinu, kontroly kamionů, obchodu s vojenským materiálem či chráněnými květinami a zvířaty až třeba po kontrolu nelegálně zaměstnaných cizinců.
Naposledy dostali od příštího roku přidělen výběr nově zaváděných ekologických daní.
Nepropustná celní ochrana
Celníci mají jednu velkou výhodu, která je chrání před poškozením jako tlustý krunýř. Jsou totiž bezpečnostním sborem, což znamená, že jejich odměňování, ale i propouštění se řídí jinými pravidly než v případě civilního zaměstnance, jakým je třeba daňový úředník.
Spojení do jednoho úřadu s berňáky znamená, že by se většina z nich musela převléci do civilu. Stát by tak ušetřil už jenom na jejich platech – dnes má celník v průměru o sedm a půl tisíce hrubého měsíčně lepší plat než daňový úředník.
Právě zcivilnění bude hlavní brzda, protože s odevzdáním uniformy musí celník sám souhlasit.
Když nebude chtít, musí být převeden na jiné volné místo ve stejné hodnosti třeba u policie, hasičů či u vězeňských dozorců. Když se takové místo nenajde, odejde do zálohy a až jeden rok bude dostávat 80 procent dosavadního platu.
Musí to zvážit
Kdyby například odmítlo jít do civilu na dva tisíce celníků, přijde to vládu za rok na výsluhách zhruba na půl miliardy korun. Na další výsluhy mají celníci nárok při skončení služebního poměru po šesti letech práce.
"Některá ustanovení služebního zákona mohou proces zcivilňování brzdit," připouští za celní správu Jiří Rážek z tiskového odboru. Kolik celníků se bude zcivilňovat není zatím jasné.
"Všichni si budou muset zvážit, zda mají zájem v nové struktuře pracovat, byť jako civilní zaměstnanci," říká Rážek. Část celníků nicméně přejde do nově vytvořené Finanční a celní stráže, která bude mít postavení jako policisté.
Podle Trezziové by do ní měla přejít menšina z nynějších skoro sedmi tisíc celníků. Možný exodus celníků v roce 2010 s sebou nese i další nebezpečí, kromě toho, že se to může pěkně prodražit.
"Hrozí, že málo celníků bude chtít zcivilnět a finanční úřady pak budou mít nedostatek lidí na výběr spotřebních a ekologických daní, který na ně přejde," říká jeden z úředníků obeznámených s jednáními.
