ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

PET lahve by se mohly vracet na 11 tisících místech, míní iniciativa

  • 34
Vracet PET lahve a plechovky by mělo jít ve všech prodejnách potravin s plochou nad 50 metrů čtverečních a na čerpacích stanicích. Celkem se má jednat o téměř 11 tisíc sběrných míst. Uvedla to Iniciativa pro zálohování, která se zasazuje za změnu systému.

Iniciativa usiluje o plošný zálohový systém v Česku, ve středu ohledně něj představila další detaily. Zálohy se mají týkat obalů o objemu od 0,1 do tří litrů.

„Zálohový systém zajistí skutečnou recyklaci PET lahví a plechovek v Česku, a přitom nebude vyžadovat žádné finance z veřejných zdrojů. Díky husté síti téměř 11 tisíc sběrných míst bude zachován komfort pro spotřebitele, kteří budou k vracení nápojových obalů motivováni zálohou ve výši tři až pět korun,“ uvedla Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů iniciativy.

Zálohování se má podle iniciativy týkat plastových a kovových obalů od nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv, čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 procent.

PET láhve a plechovky má být možné vrátit na 11 tisících sběrných místech, míní iniciativa. Obchodníci s plochou menší než 50 m2 by se mohli zapojit dobrovolně.

Výše zálohy se může změnit

Výše navrhované zálohy se může ještě změnit, situace při spuštění zálohového systému totiž může být jiná, než je dnes. „Záloha musí být dostatečně motivační a její konkrétní výše bude určena na základě spotřebitelského průzkumu,“ navrhuje Havligerová.

Systém by podle iniciativy nevyžadoval veřejné finance. Svoz, zpracování a zajištění recyklace vysbíraných obalů by měla v rukou správcovská společnost. Nápojáři pak mají mít přednostní právo vykoupit svůj podíl obalového materiálu s podmínkou, že z něj opět vznikne lahev nebo plechovka.

Zálohový systém v praxi

Iniciativa dlouhodobě upozorňuje na to, že Češi jsou dobří třídiči odpadů, avšak je třeba posunout se o rok dál. „Naším cílem je dosáhnout opakované recyklace obalových materiálů, kdy z PET láhve vzniká opět PET láhev a z plechovky opět plechovka,“ uvedla již dříve Havligerová.

Zálohový systém by měl mimo jiné pomoci splnit cíle pro sběr a recyklaci nápojových obalů stanovené Evropskou unií. Do roku 2025 musí být 77 procent všech PET lahví vytříděných a recyklovaných, v případě plechovek jde o 50 procent.

„Pokud má Česká republika splnit své recyklační cíle pro PET lahve a plechovky pro rok 2025, je potřeba začít jednat a již nyní udělat politické rozhodnutí. Nyní sice v Česku dobře třídíme, ale místo skutečné recyklace z lahve do lahve či z plechovky do plechovky končí příliš mnoho kvalitního materiálu na skládkách, ve spalovnách, nebo jako surovina pro výrobu dětských plen a jiných produktů, které již znovu recyklovat nelze,“ upozornila Havligerová.

Zálohy na PET láhve? Je obava, že lidé přestanou třídit zbytek, říká expert

Iniciativa o tématu jedná s ministerstvem životního prostředí (MŽP). Mluvčí resortu Beata Berníková ČTK sdělila, že se resort musí s návrhem teprve seznámit.

„Nové návrhy Iniciativy pro zálohování bude ministerstvo životního prostředí komentovat, až se s nimi seznámí, obdrželi jsme je teprve dnes,“ napsala ČTK za MŽP Beata Berníková. „Poskytneme je také k vyjádření naší pracovní skupině a probereme společně u dalšího kulatého stolu k zálohování, který plánujeme na říjen,“ dodala mluvčí.

Spor o možné zálohování PET lahví se v Česku vede několik let. Balík odpadových zákonů, který začal platit předloni, ponechal zálohování dobrovolné. Stejně tak novela, kterou v srpnu podepsal prezident Miloš Zeman.

Obavy mají obchody i města a obce

Obchodníci ohledně zálohového systému vyjadřují určitou nejistotu. „Je určitě dobře, že se řeší v návaznosti na zvažované zavedení povinného zálohování PET lahví různé technické otázky. Z našeho pohledu však především stále čekáme, že Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím svých analýz jednoznačně odpoví na otázky spojené s případným zavedením systému,“ zmínil Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu.

„Zejména pak na otázky, zda je opakované používání recyklovaných lahví pro spotřebitele zdravotně bezpečné, zda není efektivnější dále rozpracovat stávající systém „žlutých kontejnerů“ a zda je vůbec možné získávat ze stávajícího systému efektivně a bezpečně surovinu pro tvorbu nových potravinových obalů,“ doplnil Březina.

Asociaci rovněž zajímá, jak budou řešeny otázky nákladů obchodníků na zavedení systému. „Podle našich analýz půjde o miliardové částky a my nevíme, zda nám je systém bude schopen kompenzovat,“ řekl Pavel Březina.

Petice volá po zálohách na PET lahve, ministerstvo se nechce unáhlovat

Jisté obavy již dříve vyjádřil i Svaz měst a obcí. „Není to o tom, jestli chceme nebo nechceme zálohovat,“ uvedl v květnu na veřejném slyšení ve Sněmovně Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí a starosta obce Velký Osek.

Upozornil například na to, že pokud láhev automatem na zálohování neprojde, občan vhodí PET láhev do žlutého kontejneru, který však spravuje obec.

„Kdo zajistí tedy stoprocentní efektivitu systému? Bude zálohování opravdu stoprocentně fungovat? Nebudeme mít ve žlutých kontejnerech i nadále PET lahve? Protože za ně nedostaneme od nikoho zaplaceno,“ uvedl Drahovzal.

Města a obce totiž dostávají finanční prostředky od subjektů, které uvádějí obaly na trh, a to prostřednictvím autorizované společnosti EKO-KOM. Pokud PET lahve z kontejnerů zmizí, města a obce o tyto prostředky přijdou.

„Pokud PET lahve ze systému vyndáte, prosím, odpovězte nám na otázku, zda ten systém bude stoprocentně fungovat a jak nám budou refundovány náklady na městech a obcích, které díky tomuto paralelnímu systému vypadnou,“ zmínil v květnu Drahovzal.