„Rozsah poklesu inflace byl překvapivě silný a souvisel nejen se zohledněním snížení poplatku za obnovitelné zdroje energie na nulu, ale i se započítáním Úsporného tarifu. Bez zahrnutí těchto opatření by si inflace udržela poměrně vysoké meziměsíční tempo,“ okomentoval situaci ekonom Patrik Rožumberský z UniCredit Bank.
Ceny elektřiny v oddíle bydlení klesly v říjnu meziměsíčně o 53,9 procenta, na druhou stranu však podle statistiků vzrostly ceny zemního plynu o 2,7 procenta, tuhých paliv o 8,4 procenta a tepla a teplé vody o 3,1 procenta.
I analytik XTB Jiří Tyleček ale upozorňuje, že za zpomalením tempa růstu cen jsou především zásahy vlády. „Neřekl bych, že jsme se s inflací v Česku vypořádali, spíše se jí podařilo skrýt. Energie podle metodologie výpočtu ČSÚ zlevnily, přestože se tak nestalo,“ řekl.
Podle oficiální statistik Českého statistického úřadu se ale tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v říjnu dostalo na nejnižší hodnotu od letošního dubna, kdy inflace činila 14,2 procenta. Naposledy meziroční inflace zpomalila v srpnu na 17,2 procenta, předtím 13 měsíců v řadě zrychlovala. V září pak opět zrychlila na 18 procent a dosáhla nejvyšší hodnoty od prosince 1993.
Mzdy se o inflaci zvyšovat nemohou, ohrozilo by to zaměstnanost, říká bankéřka |
„Pokles inflace díky zásahům vlády může vést k myšlence, že by bylo vhodné, aby docházelo k navyšování štědrosti vládních opatření a tím se ještě více bojovalo proti inflaci. Tato teze však neplatí, protože vládní opatření jsou prováděna na dluh a budou v ekonomice vytvářet nové inflační tlaky. Lze tedy říct, že jsme si pouze koupili čas na řešení problémů, které však nejdou odstranit tím, že se budeme ještě rychleji zadlužovat,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Rekordní zdražení cukru
Ceny potravin oproti září stouply, například u zeleniny byly vyšší o 9,6 procenta, cukru o 54,3 procenta, vajec o 27 procent, pekárenských výrobků o 3,1 procenta, drůbeže o 2,5 procenta, vepřového masa o 2,8 procenta, sýrů a tvarohů o dvě procenta a másla o 4,5 procenta.
Oděvy pak zdražily o 3,6 procenta a obuv o 4,5 procenta. V oddíle doprava vzrostly po dvouměsíčním poklesu ceny pohonných hmot a olejů o 4,9 procenta. Ceny zboží úhrnem klesly o 2,8 procenta, zatímco ceny služeb o 0,7 procenta vzrostly.
„Dnešní pro trh překvapivý výsledek je především dílem metodiky, kdy do poslední chvíle nebylo jasné, jakým způsobem vládní opatření vstoupí do výsledku zveřejňovaného Českým statistickým úřadem. Na jednu stranu tak přišel silný protiinflační impuls, zbytek výsledku ale ukazuje, že inflační tlaky v české ekonomice dále zůstávají,“ doplnil analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení.
S rychlým odezněním inflace v České republice analytici nepočítají, snižovat se podle nich bude jen postupně. Pod deset procent by se mohla dostat v polovině roku 2023.
„Velmi rozkolísaný vývoj spotřebitelské inflace bude pokračovat i v nadcházejících měsících. V listopadu a v prosinci bude vývoj spotřebitelských cen pro změnu zkreslovat nižší statistická základna z konce loňského roku, kdy byla dočasně aplikována nulová sazba DPH na elektřinu a plyn,“ upřesnil analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
Ten také doplnil, že od začátku nového roku pro změnu dojde ke zdražování cen energií až na cenové stropy a bude odeznívat i efekt úsporného tarifu. Souhrnný růst spotřebitelských cen v letošním roce by se podle něj měl pohybovat kolem 15,5 % .“S dvoucifernou inflací je nutné počítat minimálně až do poloviny příštího roku,“ řekl.
V Evropě stále vládne Turecko
Říjnový pokles tempa inflace v Česku znamenal mezi evropskými státy posun z desátého na 15. místo nejvyšších inflací. Nejvyšší inflaci na starém kontinentě má dlouhodobě Turecko, nyní tam činí 85,5 procenta, jak vyplývá z analýzy investiční platformy Portu.
V eurozóně stoupla téměř o procentní bod na 10,7 procenta, a i když data pro EU ještě dostupná nejsou, očekává se velmi podobné zvýšení na 11,7 procenta. „Turecká inflace je důsledkem neochoty tamního prezidenta akceptovat základní ekonomickou teorii i praxi. Místo aby Turci zvyšovali úrokové sazby, tak je snižují, a za rok se tak dostala inflace z dvaceti procent na 85,5 procenta,“ řekl analytik Portu Filip Louženský.
Na druhém místě je Moldavsko s 34procentní inflací, pak Ukrajina s 24,6 procenta, následovaná pobaltskými státy Litvou (23,6 procenta), Estonskem (22,5 procenta) a Lotyšskem (21,8 procenta). Podobně si vede také Maďarsko, které má inflaci 21 procent.
„Země začíná mít problémy s drahým importem ruských energetických komodit, které měly být díky dobrým vztahům s ruským prezidentem Vladimírem Putinem dlouhodobě levné,“ uvedl Louženský.
17. května 2022 |
