Nejvíce oproti loňskému lednu vzrostly ceny bydlení kvůli zvýšení cen zejména zemního plynu o 16,4 procenta a elektřiny o 9,4 procenta. Naopak pokles cen v oddíle doprava byl důsledkem snížení cen pohonných hmot o jedenáct procent.
Dražší byly také potraviny, především čerstvá zelenina, která zdražila o více než pětinu. Překvapil i růst cen brambor, které kvůli špatným podmínkám pro skladování podražily o téměř dvacet procent.
"Za snížením míry inflace stojí především slabší deregulace. Zdražení zeleniny a brambor nemá jen sezonní charakter, ale je ovlivněno velmi špatnou sklizní brambor. Na druhé straně textil a obuv se prodávaly s výraznými slevami," komentoval inflaci Ivo Nejdl z Raiffeisenbank.
Podobně vidí situaci také Pavel Sobíšek z HVB Bank, který upozornil, že růst cen jiných komodit než bydlení byl vyšší, než se očekávalo.
"Zatímco loni zvýšily deregulace index spotřebitelských cen o 1,4 procenta, letos je příspěvek k inflaci přesně poloviční. A mohlo být ještě lépe. Kdyby ovšem nebylo výrazného zvýšení cen potravin," potvrzuje David Marek z Patria Finance.
"Česká národní banka jistě zahrnula svůj odhad lednové inflace do posledního rozhodování o úrokových sazbách, takže nyní je opětovné snížení úrokových sazeb nepravděpodobné," míní Marek.
"Ačkoliv nízká inflace a sílící koruna mohou být argumentací pro poslední redukci úrokových sazeb, jakékoliv snížení bude koncem roku minimálně vyváženo opětovným navýšením sazeb," dodává Nejdl.
