Hypotéku má celkem čtyřicet procent dlužníků, spotřebitelský úvěr o čtyři procenta méně. Téměř polovina dlužníků pak má tři a více dluhů, přičemž z celkového počtu půjček tvoří 64 procent bankovní a 36 procent nebankovní. Polovina z těch, kteří si půjčili, má dluh do 300 tisíc korun a měsíční splátka u nich činí v průměru sedm tisíc korun.
Ve srovnání s celou EU si ale Češi půjčují spíše méně. „Z dat Eurostatu vyplývá, že celkový dluh domácností v roce 2021 představoval 34 procent HDP, přičemž průměr EU dosahoval 58 procent. Vyšší zadlužení se pak týká západní Evropy, zatímco ve střední a východní Evropě se pohybuje na nižších hodnotách,“ vysvětluje Milan Mařík, analytik Evropy v datech. Dodává, že nejvíce si půjčují lidé v Lucembursku.
„Mezinárodní data ukazují, že Češi problémy se splácením nemají. Máme ale 700 tisíc domácností v exekuci, což žádná mezinárodní data nesledují,“ upozornila Kamila Fialová z ze sociologického ústavu AV ČR.
To, na co si Češi půjčují, se pak liší podle typu úvěru. „Z dat vyplývá, spotřebitelské úvěry lidé využívají nejčastěji na pořízení auta (31 procent) a pořízení či rekonstrukci bydlení (28 procent). Naopak nebankovní půjčky si Češi berou, aby získali peníze na nečekané výdaje – činí tak třicet procent Čechů, ke stejnému účelu si půjčují také od příbuzných (26 procent).
Z úvěru lidé nejvíce důvěřují hypotékám, zvažovalo by ji 42 procent dotázaných, naopak špatnou pověst mají nebankovní půjčky, které by ihned vyloučilo téměř devadesát procent Čechů.
Index také ukázal, že od března vzrostl o pět procentních bodů počet lidí, kteří nevychází s penězi. Zároveň se zdvojnásobil počet lidí, kteří musí sahat do úspor. Zlepšení situace čeká 22 procent, 29 procent očekává naopak zhoršení.
Pětina lidí má zkušenost s exekucí
Problém se splácením měla v posledním roce čtyři procenta Čechů. S exekucí pak měla zkušenost podstatně větší část populace. V rámci domácnosti se s ní totiž osobně se setkala pětina populace. U lidí, kteří mají půjčky, jde dokonce o 26procentní podíl.
Za vysokým podílem lidí, kteří mají zkušenost s exekucí, stojí především legislativa, jež byla v Česku dříve problematická. „Šlo především o prakticky nulovou regulaci nebankovních poskytovatelů půjček, existenci rozhodčích doložek, vysoké advokátní odměny u bagatelních poskytovatelů půjček a velmi nepřehledný systém exekučního vymáhání. Toto období vygenerovalo 900 tisíc lidí a rodin v exekucích,“ uvedl Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení.
„Počet lidí v exekucích se snížil na aktuálních 660 tisíc. Tento počet je ale na přepočet obyvatel stále neúnosný,“ dodal.
Takzvaně předlužená – tedy v situaci, kdy splátky půjček přesahují třicet procent příjmů – je téměř čtvrtina domácností. „A dokonce každá čtvrtá domácnost z těch zadlužených má obtíže vyjít se svým příjmem nebo je ve zpoždění s pravidelnými měsíčními platbami,“ uvedla Fialová.
