(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

ANALÝZA: Proč ČNB opět zvedla úroky a jaký to bude mít dopad

  • 163
Jako jeden muž hlasovali ve čtvrtek přítomní centrální bankéři pro zvýšení klíčové úrokové sazby na 1,25 procenta. Je to pátý posun směrem nahoru od konce devizových intervencí loni na jaře. Proč k tomuto kroku ČNB přistoupila a jak se konkrétně projeví, čtěte v analýze iDNES.cz.

Přišel dříve, než sami ještě před pár měsíci čekali. Strážce ekonomiky však zaskočilo oslabení koruny k euru i dolaru během prvního pololetí. Původně počítali s tím, že se kurz ještě před začátkem léta dostane pod 25 korun za euro. Jenže to se nestalo. V průběhu jara zamířil až k hranici 26 korun za euro. Ve čtvrtek evropská měna stála 25,64 koruny.

Na vině je především obava z vývoje eurozóny a hrozba obchodních válek mezi světovými mocnostmi. Investoři se v takové situaci „rizikovějších“ měn, mezi něž koruna patří, raději zbavují.

Posilování koruny by ekonomiku přirozeně brzdilo. Slabší měna naopak znamená větší příležitost pro vývozce, že se levnějším zbožím prosadí v zahraniční konkurenci. Ale na druhou stranu prodražuje dovozy a zvedá cenovou hladinu. A to komplikuje hlavní cíl centrální banky, tedy držet inflaci kolem dvou procent. Letos se však růst cen pohybuje nad touto hranicí – a pravděpodobně tomu tak bude až do poloviny příštího roku.

Proto se guvernér České národní banky Jiří Rusnok nezříká ani další možnosti šlápnout na brzdu. „Nelze vyloučit, že další krok bude následovat relativně velmi brzy. Pokud budou stávající podmínky přetrvávat, je pro to prostor již při nejbližším měnověpolitickém zasedání,“ tvrdí. To proběhne na konci září.

České hospodářství v číslech (2. srpna 2018)

Tlak na růst mezd přetrvává

„Proinflační tlaky v české ekonomice zůstávají silné. Jejich zdrojem je především napětí na trhu práce, které vede k tomu, že tlak na růst mezd je velmi silný. Přetrvá o něco déle, než jsme původně mysleli,“ dodává Rusnok.

S růstem sazeb ostatně počítají i analytici. „ČNB letos zvedne sazby ještě jednou, a pokud koruna zůstane na současných úrovních, nelze vyloučit ani zvýšení dvojí,“ předpokládá hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Dlouhodobě se nedá čekat, že by sazby mohly vyrůst na úroveň kolem čtyř pěti procent, které byly běžné před krizí. „Vrchol sazeb bude pod třemi procenty. A je otázka, zda se k němu vůbec přiblíží, protože ekonomika už zpomaluje,“ prohlašuje analytik Raiffeisenbank František Táborský.

Zvýšení sazeb však trochu zaostává za vývojem ekonomiky. Centrální banky k tomu kroku přistupují obvykle v případě, kdy potřebují zpomalit růst ekonomiky, který by se mohl promítnout do rychlejšího růstu cen. Jenže české hospodářství už začalo brzdit. A jak ukazuje nová prognóza, Česko poroste letos pomalejším tempem, než centrální banka ještě v květnu předpokládala. Aktuálně pro letošek očekává růst o 3,2 procenta.

„Růst české ekonomiky z loňských vysokých temp letos zpomalí. I v dalších letech se však udrží nad třemi procenty. Bude tažen především robustním růstem spotřeby domácností. Ten odráží optimismus spotřebitelů v prostředí rychlého zvyšování jejich příjmů,“ prohlašuje guvernér.

Na hranici možností

Podle ekonomů je však české hospodářství na hranici svých možností. „Bez dalších investic se v situaci zvyšujícího se nedostatku zaměstnanců příliš nemá kam posunout,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek. Růstu napomáhají vyšší útraty domácností i vlády. Riziko podle analýzy České bankovní asociace představuje nárůst protekcionismu ve světě, který by vedl ke zpomalení vývozu, či „tvrdý“ brexit – pokud se nepodaří dojednat pravidla obchodu mezi Unií a Velkou Británií.

Geopolitika promluví i do vývoje kurzu. „Posilování koruny se od závěru letošního roku obnoví. Podle prognózy začátkem příštího roku posílí pod úroveň 25 korun za euro,“ říká Rusnok. Pomůže rozdíl úroků mezi Českem a eurozónou a také pokračujícím přibližováním ekonomické úrovně k vyspělejší Evropě. Prognóza ČNB počítá s tím, že v roce 2020 bude euro za 24,20 koruny.

Táborský z Raiffeisenbank ale předpokládá, že koruna na přelomu roku posílí jen krátkodobě. „Evropská centrální banka začne v polovině příštího roku zvyšovat sazby a rozdíl mezi úroky se opět ztenčí. Dále budou odtékat dividendy do zahraničí. A v roce 2020 předpokládáme zpomalení v eurozóně a USA, které bude mít negativní vliv na zahraniční poptávku v Česku. To vše povede k postupnému oslabování koruny,“ soudí analytik.

Vyšší úrokové sazby postupně prodraží úvěry. Průměrná sazba hypoték se dle odhadů přiblíží na konci roku ke třem procentům (v červnu byla podle Hypoindexu 2,49 procenta). Pocítí to i firmy, podle Svazu průmyslu a dopravy to ale nebude žádná katastrofa. „Nečekáme, že by se kvůli tomu snížil zájem firem o úvěry nebo jejich investiční aktivita,“ říká hlavní ekonom svazu Bohuslav Čížek.